Gigliato

Gigliato je stříbrný neapolský typ carlina zavedený za Karla II. z Anjou kolem roku 1303. Za Roberta I. se stal úspěšnou obchodní mincí a jeho typ napodobovali další středomořští vydavatelé. Pozná se podle panovníka na trůnu a liliového kříže; přesné určení vyžaduje opis a emitenta.

Neapolský původ gigliata

Gigliato vzniklo v Neapolském království při měnové reformě Karla II. z Anjou roku 1303 jako typ stříbrného carlina. Název se odvozuje od italského giglio, lilie, protože lilie tvoří výraznou část rubního obrazu.

Na líci sedí panovník čelně na trůnu. Rub nese kříž zakončený liliemi a další lilie v polích, tedy heraldické prvky spojené s Anjouovci. Právě tato nápadná kombinace pomáhá typ rozpoznat, úplné určení ale vyžaduje také opis a jméno vydavatele.

Za Roberta I. z Anjou se gigliato stalo významnou obchodní mincí. Nálezy dokládají jeho přijetí ve východní Egeidě a západní Anatolii a také vznik emisí a napodobenin mimo Neapol. Úspěch obrazového typu proto zároveň zvyšuje riziko chybného přiřazení kusu podle motivu samotného.

Emise a napodobeniny

Gigliata vydávali a napodobovali další středomořští panovníci, panství i řády. Některé ražby zachovávají sedícího vládce a liliový kříž, ale mění opis, značku mincovny nebo titulaturu. Nejde tedy vždy o neapolskou minci Roberta I.

Při katalogizaci se porovnává čitelný opis, koruna a oděv panovníka, podoba trůnu, tvar kříže, lilie a drobné značky v polích. Hmotnost a průměr jsou podpůrné údaje, nikoli samostatný důkaz, protože jednotlivé emise i dochované kusy se liší.