Grešle
Grešle je drobná středoevropská mince, jejíž název vychází z německého Gröschlein, tedy grošík. Razila se od 16. století, ale parametry i místní přepočty se měnily. V jednom doloženém systému platilo 84 grešlí za tolar; za Marie Terezie a Josefa II. vznikaly také různé měděné grešle.
| Původ názvu | německé Gröschlein, grošík |
|---|---|
| Ražba | od 16. století |
| Jeden doložený přepočet | 1 tolar = 84 grešlí |
| Kov v různých obdobích | stříbro i měď |
| Měděné ražby Marie Terezie a Josefa II. | Vídeň, Praha a Smolník |
| Univerzální poměr ke krejcaru | ne |
Grešle v měnových soustavách
Český název grešle vychází z německého Gröschlein, zdrobněliny názvu groš. Ražby označované tímto jménem se objevovaly od 16. století v různých částech střední Evropy. Nešlo o jeden dlouhodobě neměnný nominál.
Místní měnové soustavy určovaly vlastní vztahy k vyšším jednotkám. Česká národní banka uvádí jako jeden doložený příklad soustavu, v níž se tolar dělil na 84 grešlí. Tento poměr se nesmí vydávat za obecné pravidlo pro všechny grešle a všechny země.
Za Marie Terezie a Josefa II. vznikaly měděné grešle ve Vídni, Praze a Smolníku. Vedle nich existují také jiné emise a kovy, takže označení mince musí zahrnovat panovníka, mincovnu, rok a konkrétní měnový systém.
Název a určování
Grešle se někdy zaměňuje s grošem nebo s jinými drobnými násobky krejcaru. Jazyková příbuznost ale nedokládá shodnou hodnotu. Stejně problematické je připsat všem grešlím pevný poměr tři čtvrtiny krejcaru bez uvedení země a období.
Při určování rozhoduje opis, portrét nebo znak vydavatele, značka mincovny, kov, hmotnost a průměr. U špatně čitelného kusu je bezpečnější ponechat nominál otevřený než jej určit pouze podle malé velikosti nebo lidového názvu.