Herakleios

Herakleios byl byzantský císař vládnoucí v letech 610 až 641, který zachránil říši před zánikem a zahájil její transformaci z pozdně římské na středověkou byzantskou. Jeho vláda představuje přelomové období, kdy se řečtina stala úředním jazykem a císař přijal titul basileos. Pro numismatiku je Herakleios významný zavedením nového typu zlatého solidu s bustovým portrétem a stříbrného hexagramu, který se stal vzorem byzantského mincovnictví.

Historie

Herakleios pocházel z arménské šlechtické rodiny usazené v Africe. Jeho otec, stejného jména, byl exarchou Afriky za císaře Maurikia. Když uzurpátor Fokas svrhl a zavraždil Maurikia v roce 602, mladší Herakleios zahájil v roce 608 povstání. S flotilou vyplul z Kartága a v říjnu 610 dobyl Konstantinopol. Fokas byl popraven a Herakleios korunován patriarchou Sergiem za císaře. Převzal říši v katastrofálním stavu, Peršané okupovali Sýrii a Malou Asii, Avaři a Slované pustošili Balkán.

Prvních deset let vlády bylo kritických. Peršané dobyli Jeruzalém v roce 614, odvezli relikvii Svatého kříže a v roce 619 obsadili Egypt. V roce 626 perská a avarská vojska společně obléhala Konstantinopol, ale město odolalo díky byzantskému námořnictvu. Herakleios reorganizoval armádu podle thematického systému, kdy vojáci dostávali půdu výměnou za vojenskou službu. Církevní poklady použil k financování armády a osobně vedl tažení do srdce Persie.

V letech 622 až 628 vedl Herakleios brilantní vojenskou kampaň proti Persii. Porazil perské armády v bitvách u Ninive v roce 627 a donutil šáha Chosraua II. k ústupu. Po zavraždění Chosraua uzavřeli Peršané mír, vrátili dobyté provincie a Svatý kříž. Herakleios triumfálně vstoupil do Jeruzaléma v roce 630. Jeho vítězství však bylo krátkodobé. Od roku 634 začala arabská expanze, která během několika let připravila Byzanc o Sýrii, Palestinu a Egypt.

Herakleios se pokusil vyřešit monofyzitský spor kompromisní doktrínou monotheletismu, která však byla později zavržena. Zavedl řečtinu jako úřední jazyk místo latiny a přijal titul basileos místo imperator. Jeho reformy položily základ byzantského státu, který přežil dalších 800 let. Zemřel v únoru 641 v Konstantinopoli, zanechav říši transformovanou, ale územně značně zmenšenou.

Mincovnictví Herakleia

Herakleios provedl významnou reformu byzantského mincovnictví. Zavedl nový typ zlatého solidu s čelním bustovým portrétem místo tradičního profilu, často zobrazovaný se svými syny Konstantinem III. a Herakleonem. V roce 615 vytvořil nový nominál, stříbrný hexagram o váze 6,5 gramu s nápisem Bůh pomáhá Římanům. Tato mince financovala perské války a stala se symbolem byzantské renesance.

Bronzové folly byly raženy s velkým M a hodnotovým označením, datované podle regálních let. Mincovny fungovaly v Konstantinopoli, Kartágu, Alexandrii, Antiochii a dalších městech. Kvalita ražby kolísala podle vojenské situace, ale ikonografie se ustálila na křesťanských symbolech. Herakliovy mince jsou první, které systematicky používají řečtinu místo latiny v nápisech.

Zajímavosti

• Herakleios jako první byzantský císař užíval oficiálně řecký titul basileos místo latinského imperator
• Jeho tažení proti Persii inspirovalo pozdější křížové výpravy
• Byl prvním císařem za 200 let, který osobně vedl armádu do bitvy
• Hexagram zavedený Herakleem byl tak úspěšný, že se razil dalších 60 let
• Arabové ho respektovali a v Koránu je zmíněn jako Rum císař
• Jeho dynastie vládla Byzanci přes 100 let až do roku 711