Hermann Göring

Hermann Göring (1893–1946) byl druhý muž nacistického Německa – vrchní velitel letectva, správce válečného hospodářství a jediný nositel hodnosti říšského maršála. V Norimberku byl roku 1946 odsouzen k trestu smrti a několik hodin před popravou spáchal sebevraždu kyanidem propašovaným do cely.

Historie

Narodil se 12. ledna 1893 v Rosenheimu. V první světové válce se stal stíhacím pilotem a v roce 1918 převzal velení proslulé Richthofenovy eskadry; za válečné zásluhy dostal nejvyšší pruské vyznamenání Pour le Mérite. V roce 1922 vstoupil do NSDAP.

Při pivním puči v Mnichově roku 1923 byl těžce zraněn. Léčba morfinem přerostla v závislost, která ho provázela po zbytek života. Po nástupu nacistů k moci roku 1933 se stal pruským ministerským předsedou a vybudoval gestapo, které roku 1934 předal Heinrichu Himmlerovi.

Od roku 1935 velel Luftwaffe a od roku 1936 řídil čtyřletý plán, tedy přípravu hospodářství na válku. V září 1939 ho Hitler v projevu v Říšském sněmu určil svým nástupcem a roku 1940, po porážce Francie, pro něj vytvořil hodnost říšského maršála. Vrchol moci ale netrval dlouho: letecká bitva o Británii selhala, Luftwaffe nedokázala zásobovat obklíčenou armádu u Stalingradu ani ubránit německá města před bombardováním a Göringův vliv slábl.

Souběžně budoval jednu z největších uměleckých sbírek Evropy – z velké části z majetku zabaveného židovským rodinám a z uměleckých děl uloupených v okupovaných zemích. Shromažďoval ji na svém sídle Carinhall severně od Berlína.

V dubnu 1945 požádal Hitlera telegramem o svolení převzít vedení říše. Hitler to vzal jako zradu, zbavil ho všech funkcí, vyloučil ze strany a dal zatknout. Göring se vzdal Američanům a v norimberském procesu byl uznán vinným ve všech čtyřech bodech obžaloby – ze spiknutí, zločinů proti míru, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti – a odsouzen k smrti oběšením. 15. října 1946, několik hodin před popravou, se otrávil kyanidem propašovaným do cely.

Nacistické Německo na mincích

Na oběžných mincích Třetí říše žádný z nacistických předáků není. Nesou portrét prezidenta Paula von Hindenburga, orlici s hákovým křížem nebo stavební motivy; ani Hitlerova podoba na běžné oběžné minci nikdy nebyla. Předmět, který podobu nacistického předáka nese, je proto medaile, novoražba nebo napodobenina – nikdy oběžné platidlo.