Hispánie

Hispánie je antický název pro Pyrenejský poloostrov, který byl od 3. století př. n. l. součástí římské říše. Hispánské mincovny patřily k nejvýznamnějším v západní části impéria a jejich produkce zahrnuje širokou škálu ražeb od republikánských denárů po pozdně římské solidy.

Historie

Název Hispánie pochází pravděpodobně z fénického jazyka a znamenal „země králíků" nebo „skrytá země". Před římským příchodem obývaly poloostrov různé keltské, iberské a keltiberské kmeny, které vytvářely vlastní mincovní tradice. Řekové a Féničané zakládali obchodní kolonie na pobřeží, přičemž nejvýznamnější byla kartaginská přítomnost na jihu a východě.

Římská expanze do Hispánie začala během druhé punské války (218–201 př. n. l.), kdy římské legiony pod vedením Scipionů vytlačily Kartágo z poloostrova. Dobytí vnitrozemí trvalo téměř dvě století a bylo dokončeno až za císaře Augusta, který roku 19 př. n. l. podrobil poslední nezávislé kmeny Kantabrů a Asturů na severu.

Hispánie byla rozdělena do několika provincií – Hispania Ulterior a Hispania Citerior v republikánském období, později Baetica, Lusitania a Tarraconensis za principátu. Poloostrov se stal jednou z nejromanizovanějších oblastí říše a dal Římu několik císařů včetně Traiana, Hadriana a Theodosia I.

V 5. století pronikly do Hispánie germánské kmeny – Vandalové, Svébové a Vizigóti. Vizigóti nakonec ovládli většinu poloostrova a založili zde království, které trvalo do arabské invaze roku 711. Římské dědictví však přetrvalo v jazyce, právu, náboženství i kultuře a formovalo identitu středověkých iberských království.

Hispánské mincovnictví

Mincovnictví na Pyrenejském poloostrově má tradici sahající před římské období. Iberské a keltiberské kmeny razily vlastní stříbrné a bronzové mince s nápisy v lokálních písmech. Po římském dobytí byly tyto ražby postupně nahrazeny římskou měnou, avšak některé místní mincovny pokračovaly v činnosti pod římskou správou.

V římském období fungovaly v Hispánii významné mincovny, z nichž nejvýznamnější byla Emerita Augusta (dnešní Mérida), Caesaraugusta (Zaragoza) a Tarraco (Tarragona). Tyto mincovny razily bronzové mince pro provinční oběh i vzácnější emise zlatých a stříbrných nominálů. Hispánské ražby se vyznačují kvalitním zpracováním a bohatou ikonografií zobrazující císaře, božstva i místní symboly.

Pro numismatiky představuje hispánská oblast mimořádně bohatý materiál. Předřímské iberské mince s jedinečným písmem, římské provinční ražby i pozdější vizigótské emise dokumentují tisíciletou kontinuitu mincovní tradice. Zvláštní zájem vzbuzují ražby s lokální tematikou, které zobrazují hispánské řeky, města nebo vojenské legie zde dislokované.

Zajímavosti

• Hispánské stříbrné doly, zejména v oblasti Carthago Nova (Cartagena), patřily k nejbohatším v celé římské říši.
• Iberské písmo, používané na předřímských mincích, bylo rozluštěno až ve 20. století a dodnes není zcela pochopeno.
• Latinský jazyk přežil v Hispánii v podobě románských jazyků – španělštiny, portugalštiny, katalánštiny a galicijštiny.