Jezuité

Jezuité, členové Tovaryšstva Ježíšova, představují katolický řeholní řád založený roku 1540 svatým Ignácem z Loyoly. V českých zemích působili od roku 1556 jako hlavní nositelé protireformace a rekatolizace, přičemž výrazně ovlivnili vzdělání, kulturu a umění včetně medailérské a mincovní tvorby barokního období.

Historie

Tovaryšstvo Ježíšovo vzniklo v době náboženských válek jako odpověď katolické církve na reformaci. Ignác z Loyoly, baskický šlechtic a bývalý voják, založil řád společně se šesti druhy v Paříži roku 1534. Papež Pavel III. řád oficiálně schválil bulou Regimini militantis ecclesiae 27. září 1540. Jezuité se lišili od tradičních řádů důrazem na aktivní působení ve světě, vzdělávání a absolutní poslušnost papeži. Jejich heslem se stalo Ad maiorem Dei gloriam - K větší slávě Boží.

Do českých zemí přišli první jezuité v roce 1556 na pozvání Ferdinanda I. Habsburského. Prvních dvanáct členů řádu vedl Petr Canisius, významný teolog a kazatel. Usadili se v Praze v dominikánském klášteře u svatého Klimenta na Starém Městě, který se stal základem jejich působení. V roce 1562 založili kolej a gymnázium, čímž položili základ svého vzdělávacího monopolu. Ferdinand I. jim svěřil vedení partikulární školy u svatého Jindřicha a postupně získávali vliv na pražské univerzitě.

Rozhodující vliv jezuité získali po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Ferdinand II. Habsburský jim svěřil rekatolizaci českých zemí a kontrolu nad vzděláním. V roce 1622 převzali definitivně pražskou univerzitu, kterou řídili až do zrušení řádu. Klementinum se stalo centrem jejich činnosti - vybudovali zde jednu z největších knihoven střední Evropy, hvězdárnu, matematické muzeum a tiskárnu. Jezuitské koleje vznikaly ve všech významných městech - Olomouci, Brně, Českém Krumlově, Hradci Králové, Chomutově nebo Kutné Hoře.

Hospodářská moc jezuitů rostla díky konfiskacím protestantského majetku. Řád získal rozsáhlé pozemkové vlastnictví - před zrušením vlastnil 174 panství a statků v Čechách a na Moravě. Příjmy používali na budování kostelů, kolejí, seminářů a na podporu umělecké činnosti. Jezuité byli největšími mecenáši barokního umění v českých zemích. Jejich kostely patří k vrcholům barokní architektury - kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, kostel Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu či kostel svatého Ignáce na Karlově náměstí.

Vzdělávací systém jezuitů ovlivnil několik generací české šlechty a měšťanstva. Jejich gymnázia poskytovala kvalitní humanitní vzdělání založené na studiu latiny, rétoriky, filozofie a teologie. Studenti účinkovali v divadelních představeních, která byla součástí výuky. Jezuitské divadlo s pompézními inscenacemi přispělo k rozvoji barokního divadelnictví. Řád vychoval řadu významných osobností - historiků, matematiků, astronomů i umělců.

Zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 znamenalo zlom v kulturním vývoji českých zemí. Jejich majetek připadl státu a studijnímu fondu. Klementinum převzal stát, univerzita byla reformována. Mnoho jezuitů pokračovalo jako světští kněží nebo vstoupilo do jiných řádů. Řád byl obnoven papežem Piem VII. v roce 1814, ale již nikdy nedosáhl bývalého vlivu. Do Čech se jezuité vrátili až v roce 1866 a jejich činnost byla omezena na duchovní správu a částečně na vzdělávání.

Vliv na medailérství a uměleckou ražbu

Jezuité významně přispěli k rozvoji barokního medailérství v českých zemích. Jejich koleje a rezidence vydávaly pamětní medaile k významným událostem - svěcení kostelů, kanonizacím, jubileím či vizitacím. Tyto ražby patří k umělecky nejkvalitnějším projevům barokní medailérské tvorby. Pracovali na nich přední rytci jako Jan Jiří Seidl, Jan Kryštof Müller nebo Benedikt Richter.

Typickým produktem jezuitské zbožnosti byly svátostky - drobné medailonky s vyobrazením svatých, především svatého Ignáce z Loyoly, svatého Františka Xaverského či svatého Aloise Gonzagy. Byly raženy v různých kovech podle majetnosti kupujících a sloužily jako ochranné amulety. Jezuitské svátostky se vyznačují propracovanou ikonografií a kvalitním provedením.

Řád podporoval kult mariánských milostných obrazů vydáváním medailí s jejich vyobrazením. Proslulé jsou medaile se Staroboleslavským palladiem, Svatohorskou Pannou Marií či obrazem Panny Marie Svatotomské. Jezuité také propagovali úctu ke svatému Janu Nepomuckému, k jehož kanonizaci v roce 1729 významně přispěli. Svatojánské medaile patří k nejrozšířenějším barokním ražbám.

V jezuitských kolejích fungovala muzea s numismatickými sbírkami. Klementinská kolej vlastnila jednu z největších sbírek antických mincí ve střední Evropě. Jezuitští učenci se věnovali numismatice jako pomocné vědě historické - Bohuslav Balbín sepsal spisy o českých mincích a medailích.

Zajímavosti

• Jezuitská knihovna v Klementinu obsahovala před zrušením řádu přes 200 tisíc svazků
• Řád provozoval v českých zemích 23 gymnázií a dvě univerzity - v Praze a Olomouci
• Jezuitské divadlo v Praze mělo vlastní operní soubor a balet s profesionálními umělci
• Astronomická věž Klementina sloužila od roku 1775 k pravidelnému měření počasí
• Mnoho českých barokních skladatelů působilo jako regenschori v jezuitských kostelech
• Jezuitský znalec Jan Kryštof Schrettinger sestavil první český katalog mincí a medailí