Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad (1420–1471) byl český král, označovaný jako "husitský král" nebo "král dvojího lidu", který jako jediný český panovník nepocházel z královské dynastie, ale z domácí šlechty. V oblasti mincovnictví je významný především tím, že v době složitých ekonomických podmínek po husitských válkách razil unikátní měděné a stříbrné mince, které odpovídaly jeho snahám o hospodářskou a správní reformu českého království a zároveň reflektovaly komplikovanou politickou situaci způsobenou náboženským rozdělením země.

Historie

Jiří z Poděbrad se narodil 23. dubna 1420 jako syn Viktorina z Kunštátu a Poděbrad, příslušníka významného českého šlechtického rodu. V době husitských válek se postupně vypracoval mezi přední kališnické politiky. Po smrti Ladislava Pohrobka byl 2. března 1458 zvolen českým králem jako kompromisní kandidát. Jeho vláda byla poznamenána složitými náboženskými a politickými poměry – jako utrakvista (kališník) musel čelit odporu katolické církve i části domácí šlechty. Významné byly jeho zahraniční iniciativy, především plán na vytvoření mírového svazu evropských panovníků, který předběhl svou dobu. Po roce 1466, kdy byl papežem prohlášen za kacíře, čelil křížové výpravě vedené uherským králem Matyášem Korvínem. Přestože vojensky nezaznamenal výrazné porážky, diplomaticky byla jeho pozice velmi složitá. Jiří z Poděbrad zemřel 22. března 1471 v Praze, pravděpodobně na následky dlouhodobých zdravotních problémů.

Mincovnictví za vlády Jiřího z Poděbrad bylo poznamenáno obtížnou ekonomickou situací po husitských válkách. Hlavní mincovnou zůstávala Kutná Hora, ale její produkce byla oproti předhusitskému období významně nižší, především kvůli problémům s těžbou stříbra a nestabilní politické situaci. Základní mincí zůstával pražský groš, který však zaznamenal další pokles ryzosti stříbra oproti grošům předchozích panovníků. Na aversu grošů byl tradiční český lev s opisem GEORGIVS PRIMVS (Jiří První), na reversu koruna s opisem GROSSI PRAGENSES (pražské groše). Významnou inovací bylo zavedení kruhových měděných mincí větší velikosti, které měly dočasně nahradit stříbrné platidlo v době jeho nedostatku. Tyto mince patří mezi první měděné ražby v českých zemích a jsou numismaticky velmi cenné. Další specialitou byly černé peníze – drobné mince z bílené mědi, které měly simulovat stříbro a sloužit jako náhražka tradičních stříbrných penízů. Z jeho období pocházejí také unikátní horské tolary, velké stříbrné mince ražené v omezeném množství pravděpodobně jako reprezentativní ražby pro diplomatické účely. Mincovní systém Jiřího z Poděbrad tak odrážel jeho pragmatický přístup k řešení ekonomických problémů země a zároveň jeho snahu o zachování prestiže českého království.

Význam pro investory a sběratele

Mince Jiřího z Poděbrad patří mezi vzácnější středověké české ražby, což je činí atraktivním objektem pro pokročilé sběratele. Zatímco pražské groše jsou relativně dostupné (i když méně běžné než groše jeho předchůdců), měděné mince a zejména horské tolary patří mezi numismatické rarity, které se na trhu objevují zřídka. Pro investory mohou představovat zajímavou příležitost především kvalitní, dobře zachované groše, jejichž hodnota má stabilní růstovou tendenci. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince z tohoto období také jako doklad složité transformace českého mincovnictví v pohusitské době.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Jiřího z Poděbrad:

• Pražský groš – stříbrná mince sníženého obsahu drahého kovu, ale zachovávající tradiční design
• Kruhový měděný peníz – unikátní velká měděná mince, jedna z prvních čistě měděných ražeb na našem území
• Černý peníz – drobná bílená měděná mince sloužící jako náhražka za stříbrné penízy
• Horský tolar – velká stříbrná reprezentační mince, extrémně vzácná, s vyobrazením havíře a hornických nástrojů

Zajímavosti

• Jiří z Poděbrad byl jedním z mála evropských panovníků své doby, kteří razili měděné mince – tato praxe se v širším měřítku rozšířila až o několik staletí později.
• Na některých mincích Jiřího z Poděbrad se objevuje kališnická symbolika, reflektující jeho náboženské přesvědčení a složitou pozici "husitského krále".
• Přestože byl Jiří z Poděbrad významným panovníkem, jeho mincí se dochovalo relativně málo, částečně i proto, že jeho nástupci Jagellonci často nechávali starší mince přetavovat na nové ražby.
• V roce 2020, k 600. výročí narození Jiřího z Poděbrad, vydala Česká národní banka pamětní zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč s portrétem tohoto panovníka jako součást cyklu "Doba Jiřího z Poděbrad".