Kopa grošů
Kopa grošů byla početní jednotka rovná šedesáti pražským grošům. Mincí nikdy nebyla – sloužila k vyjádření větších částek od zavedení pražského groše roku 1300. Na Moravě se počítala kopa o 64 groších. Později se z ní stala ryze početní jednotka: v 16. století znamenala česká kopa 2 zlaté a 20 krejcarů.
| Kolik kusů | 60 grošů |
|---|---|
| Moravská kopa | 64 grošů, výjimečně 62 |
| Míšeňská kopa | 60 míšeňských grošů, česká kopa se rovnala dvěma míšeňským |
| Hodnota v krejcarech | česká kopa 140 krejcarů (2 zlaté a 20 krejcarů), míšeňská 70 krejcarů |
| Existovala jako mince? | ne, byla to jen početní jednotka |
Historie
Slovo kopa označovalo šedesát kusů čehokoli. Ve středověkých cenách se tak počítala třeba kopa vajec, která ve 2. polovině 14. století stála jeden groš.
Pro české země dostala kopa konkrétní obsah mincovní reformou Václava II. roku 1300. Zavedený pražský groš byl největší stříbrnou mincí země a větší platby by znamenaly počítat stovky kusů. Kopa grošů proto sloužila jako vyšší početní stupeň: korec žita stál v drahotním roce 1361 půl kopy, kůň roku 1594 šestnáct až osmnáct kop.
Vedle kopy se počítalo i na hřivny. Pražská hřivna byla hmotnostní jednotka o 253 g a podle reformy vážilo právě jednu hřivnu 64 pražských grošů. Používaly se ale i lehčí hřivny – královská o 56 a hornická o 48 groších. Postupně se přecházelo od hmotnostních jednotek k početním a jejich základem se stala kopa o 60 groších.
Kopa nebyla všude stejná. Na Moravě se vžila kopa o 64 groších, výjimečně o 62 – rozdíl vycházel z odlišné hmotnosti české a moravské hřivny. Od doby Jiřího z Poděbrad patřila k českému měnovému systému i míšeňská kopa o 60 míšeňských groších; protože pražský groš platil dva míšeňské, rovnala se česká kopa dvěma kopám míšeňským. Používala se také vídeňská kopa o 40 bílých groších.
Ražba pražských grošů skončila roku 1547 a kopa se postupně změnila v ryze početní jednotku, která už neznamenala šedesát skutečně ražených mincí. Sněmovní usnesení z roku 1637 stanovilo, že 30 míšeňských grošů, tedy půl míšeňské kopy, se rovná 35 krejcarům. Míšeňská kopa tak odpovídala 70 krejcarům a česká 140 krejcarům.
Kopa v písemnostech a přepočtech
Ve starých listinách, kronikách a účtech se částky v kopách objevují soustavně. Kopa grošů nikdy neexistovala jako mince – částka pět kop znamenala tři sta grošů, půl kopy třicet.
Při srovnávání částek z různých století je potřeba počítat s tím, že groš během téměř čtvrt tisíciletí ražby ztrácel stříbro. Pražský groš Václava II. vážil 3,5–3,7 g při ryzosti 932–933/1000, groš Václava IV. už jen 2,70–2,90 g při ryzosti 610–630/1000. Kopa z roku 1300 tak obsahovala podstatně víc stříbra než kopa o sto let mladší.
