70 krejcar
70 krejcar (sedmdesátikrejcar) je stříbrná mince z let 1620–1621. V Praze a Kutné Hoře ji roku 1620 razil zimní král Fridrich Falcký, v Kutné Hoře pak v letech 1620 a 1621 Ferdinand II. Štýrský. Jeho kutnohorský sedmdesátikrejcar je půltolar o hmotnosti 14,71 g z období kiprové mince.
| Kov | stříbro |
|---|---|
| Fridrich Falcký | Praha a Kutná Hora, 1620 |
| Ferdinand II. Štýrský | Kutná Hora, 1620 a 1621 |
| Hmotnost (Kutná Hora, Ferdinand II.) | 14,71 g |
| Vztah k tolaru | 1/2 tolaru |
| Mincmistr v Kutné Hoře | Šebestian Hölzl (1617–1632) |
| Období | kiprová mince |
| Půltolar dlouhé mince | 75 krejcar (půltolar) z let 1621–1623 |
Historie
70 krejcar patří do let stavovského povstání a jeho porážky. Razil ho Fridrich Falcký, kterého čeští stavové zvolili králem (1619–1620), v Praze a Kutné Hoře roku 1620. V Kutné Hoře ho razil také Ferdinand II. Štýrský, proti kterému se stavové vzbouřili, a to v ročnících 1620 a 1621. Jeho sedmdesátikrejcar váží 14,71 g a odpovídá půltolaru.
Kutnohorským mincmistrem byl v celém tomto období Šebestian Hölzl, který mincovnu vedl v letech 1617–1632. Sedmdesátikrejcary se tak razily pod týmž mincmistrem pro oba soupeřící krále.
Sedmdesátikrejcar patří do období kiprové mince, tedy znehodnocených ražeb s podstatně nižším obsahem stříbra, než bylo předepsáno. Tento název se užívá hlavně pro mince z let 1621–1623, kdy české a moravské mincovny pracovaly pod tzv. konsorciem de Witteho; pro tyto mince se vžil název dlouhá mince. Jako půltolar se tehdy razil také 75 krejcar, a to v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Brně. Období skončilo mincovní kaládou, tedy státním bankrotem, v prosinci 1623.
Sedmdesátikrejcar a půltolar
Sedmdesátikrejcar vyjadřuje půltolar v krejcarech; kutnohorské kusy nesou hodnotu číslem 70 a sedmdesátikrejcar Ferdinanda II. odpovídá hmotností 14,71 g polovině tolaru. Rozlišuje se podle panovníka a mincovny – Fridrich Falcký v Praze i Kutné Hoře, Ferdinand II. jen v Kutné Hoře. Pozdější půltolar dlouhé mince z let 1621–1623 má už hodnotu 75 krejcarů.
