Korsika
Korsika je středomořský ostrov ležící jihovýchodně od francouzského pobřeží, známý především jako rodiště Napoleona Bonaparta. Tento hornatý ostrov s bouřlivou historií byl po staletí jablkem sváru mezi italskými státy a Francií, k níž definitivně připadl teprve rok před narozením budoucího císaře.
Historie
Korsika byla osídlena již v období neolitu, o čemž svědčí monumentální menhiry a kamenné věže zvané torri. V antice ostrov postupně ovládali Féničané, Řekové a Etruskové, než se v roce 238 př. n. l. stal římskou provincií. Římané založili přístavní města Aléria a Mariana a ostrov se stal důležitou zastávkou na obchodních trasách západního Středomoří. Po pádu západořímské říše Korsika zažila vpády Vandalů, Ostrogótů a Langobardů.
Od 11. století náležela Korsika pod správu italského města Pisa, které ostrov kolonizovalo a vybudovalo zde charakteristické románské kostely. Po námořní bitvě u Melorie v roce 1284 převzala nadvládu nad ostrovem Janovská republika. Janovská vláda trvala téměř pět století a zanechala na ostrově hlubokou stopu – obranné věže podél pobřeží, citadely v přístavních městech a správní systém, který přetrval do moderní doby.
Janovská nadvláda vyvolávala opakované povstání korsického obyvatelstva toužícího po nezávislosti. Nejvýznamnějším vůdcem osvobozeneckého boje se stal Pasquale Paoli, který v roce 1755 vyhlásil nezávislou Korsickou republiku. Paoli zavedl demokratickou ústavu považovanou za jednu z nejprogresivnějších v tehdejší Evropě, založil univerzitu v Corte a vybudoval námořnictvo. Jeho republika inspirovala americké a francouzské revolucionáře.
Vyčerpaná Janova se v roce 1768 vzdala svých nároků na Korsiku prodejem ostrova Francii smlouvou z Versailles. Francouzská armáda porazila Paoliho vojska v bitvě u Ponte Novu v květnu 1769 a ostrov se stal francouzským územím. Pouhé tři měsíce po této bitvě, 15. srpna 1769, se v Ajacciu narodil Napoleon Bonaparte, jehož rodina původně podporovala Paoliho, ale po francouzském vítězství se přiklonila k nové moci.
Napoleon Bonaparte z korsické šlechtické rodiny vystoupal k moci během Francouzské revoluce a revolučních válek. Své vojenské nadání prokázal při obléhání Toulonu v roce 1793 a italském tažení v letech 1796 až 1797. V listopadu 1799 provedl státní převrat a jako první konzul fakticky ovládl Francii. V roce 1804 se korunoval francouzským císařem a následující desetiletí přetvořil politickou mapu Evropy.
Napoleonovy války měly dalekosáhlé důsledky pro měnové systémy celého kontinentu. Financování obrovských armád vyžadovalo enormní prostředky, což vedlo k měnovým reformám a zavedení nových mincovních systémů v dobytých zemích. Napoleonův germinal z roku 1803 stanovil zlatý standard francouzského franku a ovlivnil měnový vývoj v celé Evropě. Na francouzských mincích a medailích z tohoto období se objevuje Napoleonův portrét a císařské symboly.
Geografie a kultura
Korsika je čtvrtým největším ostrovem ve Středozemním moři s rozlohou přibližně 8 680 kilometrů čtverečních. Hornatý terén s nejvyšším vrcholem Monte Cinto dosahujícím 2 706 metrů jí vynesl přezdívku Horský ostrov v moři. Pobřeží střídá skalnaté útesy s písečnými plážemi a malebné zátoky poskytují útočiště nesčetným jachtám a lodím.
Korsická kultura si zachovala svébytný charakter odlišný od francouzské i italské tradice. Korsický jazyk, blízký toskánským dialektům, přežívá navzdory jazykové politice centrální vlády. Tradiční polyfonie mužského zpěvu paghjella byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ostrov je proslulý také výrobou sýrů z ovčího a kozího mléka, kořeněných uzenin a kaštanové mouky.
Spojení Korsiky s napoleonskou historií je dodnes hlavním lákadlem pro turisty. Ajaccio se pyšní rodným domem Napoleona, jeho památkami a muzeem. Památka na slavného rodáka je všudypřítomná – od názvů ulic a náměstí po suvenýry a místní produkty. Ostrov těží z napoleonské legendy, která každoročně přitahuje statisíce návštěvníků.
Zajímavosti
- Korsika má vlastní hymnu Dio vi salvi Regina, která je starší než francouzská Marseillaisa.
- Symbol Korsiky, mouřenínská hlava s bílou čelenkou (Tête de Maure), se objevuje na vlajce ostrova od 18. století.
- Napoleon údajně prohlásil, že by poznal Korsiku poslepu podle vůně její vegetace zvané maquis.
- Korsická vendeta byla legendární – krevní msta někdy trvala po generace a vyhladila celé rodové linie.