Krakov

Krakov byl po staletí sídlem hlavní mincovny Polského království a jedním z nejvýznamnějších center mincovního řemesla ve střední Evropě. Krakovská mincovna fungovala od 14. století do roku 1990 a její ražby, zejména groše a dukáty, ovlivnily měnové systémy celého regionu včetně českých zemí.

Historie

Mincovnictví v Krakově má kořeny ve 13. století, kdy město získalo právo ražby od knížete Boleslava V. Stydlivého roku 1257. První doložená mincovna fungovala při kostele svatého Václava na Wawelu, což dokládá silné české kulturní vlivy. Skutečný rozkvět nastal za vlády Kazimíra III. Velikého (1333–1370), který roku 1338 centralizoval polské mincovnictví a učinil Krakov hlavní královskou mincovnou.

Reformu polského mincovnictví podle českého vzoru provedl král Vladislav I. Lokýtek roku 1315, kdy začal razit krakovské groše napodobující pražský groš Václava II. Tyto mince o váze 3,2 gramu stříbra nesly obraz polské koruny a orlice. Krakovské groše se staly dominantní měnou ve východní Evropě a obchodovalo se s nimi od Baltu po Černé moře.

Zlatý věk krakovské mincovny nastal za dynastie Jagellonců (1386–1572). Král Vladislav II. Jagello zavedl ražbu zlatých dukátů podle uherského vzoru. Za Zikmunda I. Starého (1506–1548) dosáhla mincovna evropského významu. Italský mistr Giovanni Maria Mosca, zvaný Padovano, vytvořil portréty panovníka, které patří k vrcholům renesančního medailérství.

V období polsko-litevské unie (1569–1795) byla krakovská mincovna hlavním producentem tolarů a jejich dílů pro obrovské území od Gdaňsku po Kyjev. Za vlády Štěpána Báthoryho (1576–1586) razila mincovna přes milion tolarů ročně. Technickou revoluci přineslo zavedení válcovacího stroje roku 1627, první ve východní Evropě.

Po třetím dělení Polska (1795) přešel Krakov pod rakouskou nadvládu a mincovna razila habsburské mince s krakovskou mincovní značkou. Krátké oživení přinesla Krakovská republika (1815–1846), kdy město razilo vlastní groše a zlaté. Po začlenění do Rakouska byla mincovna modernizována a produkovala mince pro celou Halič až do roku 1918.

V meziválečném Polsku ztratil Krakov status hlavní mincovny ve prospěch Varšavy, ale zůstal důležitým producentem pamětních ražeb. Během nacistické okupace (1939–1945) mincovna razila mince pro Generální gouvernement. Po válce se specializovala na medaile a řády. Definitivní konec přišel roku 1990, kdy byla po 652 letech provozu uzavřena.

Krakovské mincovnictví a jeho vliv

Krakovská mincovna zavedla několik technických inovací. Roku 1528 jako první ve střední Evropě použila šroubový lis pro ražbu medailí. Mistr Hans Behem vyvinul roku 1545 techniku dvojité ražby pro dosažení hlubšího reliéfu. Krakovští rytci prosluli detailním zpracováním portrétů – Sebastian Dadler vytvořil přes 200 portrétních razidel evropských panovníků.

Specifickým produktem byly trojáky (trojgroše) ražené od roku 1528, které se staly nejrozšířenější drobnou mincí střední Evropy. Obsahovaly 1,7 gramu stříbra a byly akceptovány od Slezska po Litvu. České země je používaly jako obchodní minci – v Moravském zemském archivu jsou dochovány účty v "krakovských trojácích".

Krakovská mincovna měla úzké vazby na české země. Čeští mincmistři často působili v Krakově – Jan Trnka z Kutné Hory vedl mincovnu v letech 1589–1597. Naopak krakovské techniky ovlivnily české mincovnictví – pražská mincovna převzala krakovský systém účetnictví a kontroly jakosti.

Umělecký význam krakovských ražeb dokládají medaile polských králů, které patří k vrcholům evropského medailérství. Portrétní tolary Zikmunda III. Vasy s detailním zobrazením krajkového límce byly kopírovány po celé Evropě. Krakovská škola rytců ovlivnila barokní medailérství od Stockholmu po Neapol.

Zajímavosti

• V krakovské mincovně byl roku 1621 vyražen nejtěžší polský tolar – stříbrný "portugalský" tolar o váze 868 gramů určený jako diplomatický dar
• Podzemí mincovny skrývá legendární Jagellonský poklad – 10 000 dukátů ukrytých před Švédy roku 1655, dosud nenalezený
• Krakovský orť z roku 1623 s chybou SIGISMVNDVS místo SIGISMVNDVS III je nejcennější polskou mincí – hodnota přes 2 miliony zlotých
• Český král Václav II. jako polský král (1300–1305) razil v Krakově denáry s českým lvem a polskou orlicí – symbol česko-polské unie
• Poslední ražbou krakovské mincovny byla pamětní medaile Lecha Wałęsy z roku 1990 v nákladu pouhých 100 kusů