Křížový tolar

Křížový tolar je stříbrná mince zavedená císařovnou Marií Terezií v roce 1755 pro rakouské državy v Nizozemí, která se vyznačovala charakteristickým vyobrazením čtyř korun umístěných mezi rameny burgundského kříže na rubové straně. Tato mince o hmotnosti přibližně 29,4 gramů a obsahu 25,7 gramů čistého stříbra se stala jednou z nejoblíbenějších obchodních mincí své doby a byla ražena až do konce 18. století.

Historie

Vznik křížového tolaru přímo souvisí s územními změnami v Evropě po válce o španělské dědictví (1701-1714). Rakouské Nizozemí, kde byla mince poprvé ražena, připadlo habsburské monarchii na základě utrechtského míru v roce 1713. Toto území, dříve známé jako Španělské Nizozemí, zahrnující většinu dnešní Belgie a Lucemburska, potřebovalo stabilní měnový systém, který by respektoval místní obchodní tradice a zároveň byl integrován do rakouského měnového systému.

Císařovna Marie Terezie vydala 19. května 1755 dekret zavádějící novou stříbrnou minci pro Rakouské Nizozemí. Křížový tolar měl v místním měnovém systému nahradit starší stříbrné nominály, především dukátony, které zde obíhaly od španělských dob. Nová mince měla usnadnit obchod mezi rakouskými zeměmi a bohatými nizozemskými provinciemi, které byly důležitým zdrojem příjmů pro habsburskou pokladnu.

První ražby křížových tolarů probíhaly v mincovně v Antverpách, která zahájila produkci ještě v roce 1755. Antverpská mincovna, jedna z nejstarších a nejvýznamnějších v Evropě, používala jako svou mincovní značku vyobrazení ruky. Mezi lety 1755 a 1758 zde bylo vyraženo značné množství těchto mincí. Po roce 1758 se těžiště výroby přesunulo do Bruselu, hlavního města Brabantského vévodství, kde mincovna používala jako rozpoznávací znak hlavu svatého Michala.

Za vlády Josefa II. (1780-1790) došlo k významné expanzi ražby křížových tolarů. Kromě původních nizozemských mincoven začaly tyto mince razit také centrální mincovny habsburské monarchie. Od roku 1783 se ražba rozběhla ve vídeňské dvorské mincovně, následující rok v Kremnici (dnešní Slovensko) a v letech 1795-1797 také v Praze. Tato decentralizace výroby svědčí o mimořádné oblibě a ekonomickém významu křížových tolarů.

Období největšího rozmachu křížových tolarů nastalo během revolučních a napoleonských válek (1792-1815). Rakouská armáda používala tyto mince k financování vojenských operací proti revoluční Francii. Jejich vysoká kvalita a standardizovaný obsah stříbra z nich činily ideální platidlo pro mezinárodní platby. Vojáci i obchodníci je preferovali před jinými mincemi, což vedlo k tomu, že se obchodovaly s prémií přibližně 10 % nad svou nominální hodnotu ve srovnání s konvenčními tolary.

Ražba křížových tolarů v hlavních rakouských mincovnách skončila v roce 1797 po první rakousko-francouzské válce. Výjimkou byla milánská mincovna, která pokračovala v jejich produkci až do roku 1800, kdy Lombardie dočasně připadla Francii. Přestože se křížové tolary přestaly razit, zůstaly v oběhu a byly akceptovány jako platidlo v habsburské monarchii až do zavedení korunové měny v roce 1892.

Vzhled, technické parametry a varianty

Křížový tolar byl ražen ze stříbra o ryzosti 873/1000 (později upraveno na 833/1000), což odpovídalo rakouskému konvenčnímu standardu. Standardní tolar vážil přibližně 29,44 gramů a obsahoval 25,7 gramů čistého stříbra. Průměr mince se pohyboval kolem 41-42 milimetrů, což z ní činilo impozantní platidlo.

Na lícní straně křížového tolaru byl zobrazen portrét panovníka (Marie Terezie, později Josefa II., Leopolda II. a Františka II.) s latinským opisem obsahujícím titul a jméno. Charakteristickým prvkem rubové strany, který dal minci název, byl burgundský (ondřejský) kříž s rozšířenými konci ramen. Mezi rameny kříže byly umístěny čtyři koruny: rakouská arcivévodská koruna (Hauskrone) nahoře, dvě královské koruny po stranách a vévodská koruna dole.

Latinský opis na rubu obsahoval tituly DUX BRABANTIAE (vévoda brabantský) a COMES FLANDRIAE (hrabě flanderský), zdůrazňující panovníkovu vládu nad Rakouským Nizozemím. Vedle celých tolarů byly raženy také menší nominály - půltolary a čtvrttolary, které měly proporcionálně menší rozměry a hmotnost, ale zachovávaly stejný ikonografický program.

Zajímavosti

• Křížové tolary byly tak oblíbené, že se staly vzorem pro pozdější koloniální ražby v Nizozemské východní Indii
• Název kronenthaler v němčině odkazuje na čtyři koruny na minci, nikoli na pozdější korunovou měnu
• V období napoleonských válek byly křížové tolary často přeražovány na francouzské 5frankové mince
• Poslední oficiální kurz z roku 1892 stanovil hodnotu křížového tolaru na 2,10 zlatých rakouské měny
• Sběratelsky nejcennější jsou dnes ražby z pražské mincovny z let 1795-1797, které jsou velmi vzácné
• Burgundský kříž na minci připomínal historickou vazbu Nizozemí na burgundské vévodství z 15. století