Kultura

Kultura je souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidskou společností, zahrnující umění, vědu, vzdělání, zvyky a způsob života. Kulturní rozvoj společnosti se vždy odrážel v uměleckém zpracování mincí a medailí, které představují významné kulturní artefakty dokumentující estetické ideály, technickou vyspělost a symbolické myšlení své doby.

Historie

Kulturní vývoj českých zemí byl od počátku ovlivněn polohou na křižovatce evropských cest. Velkomoravská kultura 9. století spojovala byzantské křesťanství s domácí slovanskou tradicí. Příchod Cyrila a Metoděje roku 863 znamenal počátek slovanského písemnictví a liturgie. Hlaholice a staroslověnština položily základy svébytné kulturní identity, která se projevovala i v symbolice raných českých mincí s vyobrazením svatého Václava.

Románská kultura 11. a 12. století přinesla monumentální architekturu a rozvoj latinského vzdělání. Zakládání klášterů benediktinů a premonstrátů vytvořilo centra vzdělanosti. Vznikaly první kroniky, legendy o svatých a liturgické zpěvy. Kosmas napsal první české dějiny. Románské umění se projevilo i na denárech s vyobrazením stylizovaných postav a symbolů. Kulturní výměna probíhala prostřednictvím poutních cest a obchodních stezek.

Gotická kultura za Přemyslovců a Lucemburků dosáhla evropské úrovně. Karel IV. povýšil Prahu na kulturní metropoli střední Evropy založením univerzity, vybudováním Nového Města a podporou umění. Vznikla Svatovítská katedrála, Karlův most a Karlštejn. Literatura zazářila kronikou Dalimilovou a spisy Jana ze Středy. Pražský groš s korunou a lvem se stal symbolem kulturní a ekonomické vyspělosti království.

Husitská revoluce vytvořila specifickou kulturu spojenou s reformací a národním uvědoměním. Husitské chorály, Jistebnický kancionál a česká bible formovaly národní jazyk. Táborské vojenství vytvořilo originální válečnou kulturu. Jednota bratrská rozvinula pedagogiku a sociální myšlení. Kulturní odkaz husitství ovlivnil českou identitu na staletí. Kališnické symboly se objevovaly na mincích utrakvistických panovníků.

Renesance a baroko přinesly kulturní rozkvět i tragické přervy. Rudolfínská Praha se stala centrem evropského manýrismu, vědy a okultismu. Po Bílé hoře následovala rekatolizace, ale také nebývalý rozkvět barokního umění. Jan Amos Komenský vytvořil v exilu pedagogické dílo světového významu. Barokní kultura zanechala nesmazatelnou stopu v architektuře, hudbě i výtvarném umění, což se odrazilo i v bohatě zdobených barokních medailích.

Kulturní sféry a jejich projevy

Hmotná kultura zahrnuje architekturu, užité umění a řemeslnou výrobu. České země vytvořily specifické typy hradů, městského urbanismu a venkovské architektury. Sklářství, šperkařství a textilní výroba dosáhly evropské proslulosti. Mincovnictví a medailérství představovalo vrchol řemeslného umění spojujícího technickou dovednost s uměleckým cítěním. Kutnohorská mincovna byla centrem technických inovací.

Duchovní kultura se projevuje v literatuře, hudbě, filozofii a vědě. Česká literatura vytvořila díla od středověkých legend po moderní prózu světového významu. Hudební kultura dala světu skladatele jako Smetanu, Dvořáka nebo Janáčka. Vědecká kultura přispěla objevy Jana Evangelisty Purkyně, Jaroslava Heyrovského nebo Otto Wichterleho. Tyto osobnosti se dostaly i na pamětní mince a medaile.

Lidová kultura uchovává tradice, zvyky, písně a řemesla předávané generacemi. Kroje, lidové slavnosti, pověsti a pohádky tvoří kulturní dědictví venkova. Městská kultura vytvořila cechovní tradice, měšťanské slavnosti a společenský život. Kulturní instituce jako muzea, divadla a knihovny uchovávají a šíří kulturní hodnoty. Numismatické sbírky Národního muzea patří k nejvýznamnějším v Evropě.

Zajímavosti

• Pražská mincovna za Václava II. vytvořila pražský groš, který se stal nejen platidlem, ale i kulturním symbolem a inspirací pro ražby v celé střední Evropě.
• Československé mince a bankovky meziválečného období s díly Alfonse Muchy představují vrchol secesního umění v numismatice a jsou dodnes vyhledávanými sběratelskými předměty.
• České památky UNESCO zobrazené na pamětních mincích dokumentují tisíciletý kulturní vývoj od románské baziliky v Třebíči po barokní sloup v Olomouci.