Zákaznická podpora:+420 724 191 052
    Domů / Slovník pojmů / Kutná Hora

    Kutná Hora

    Kutná horaKutná Hora je historické město ve středních Čechách, které sehrálo klíčovou roli v dějinách českého mincovnictví a ekonomické historie střední Evropy. Díky bohatým nalezištím stříbra se ve středověku stala jedním z nejvýznamnějších horních měst Evropy a sídlem centrální královské mincovny, kde se razily proslulé pražské groše. Kutnohorské stříbro financovalo rozkvět českého království, zejména za vlády Přemyslovců a Lucemburků, a samotné město se stalo druhým nejvýznamnějším po Praze. Díky svému historickému významu a unikátně zachované středověké architektuře byla Kutná Hora v roce 1995 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.

    Historie

    Historie Kutné Hory je neodmyslitelně spjata s objevem bohatých stříbrných ložisek, k němuž podle legendy došlo kolem roku 1237, kdy mnich z cisterciáckého kláštera v Sedlci našel stříbrnou rudu. Systematická těžba začala ve druhé polovině 13. století, přičemž město se původně nazývalo jednoduše Mons (Hora). Název Kutná Hora se odvozuje od hornické činnosti – „kutání". Skutečný rozmach nastal za vlády Václava II., který v roce 1300 provedl zásadní mincovní reformu a v Kutné Hoře založil centrální královskou mincovnu Vlašský dvůr. Zde se začal razit pražský groš, mimořádně kvalitní stříbrná mince, která se stala základem měnového systému ve střední Evropě na několik staletí. K zajištění právního rámce těžby vydal Václav II. v roce 1300 horní zákoník Ius regale montanorum (Královské právo horníků), jeden z nejpokročilejších právních dokumentů své doby. Během husitských válek (1419-1434) zůstala Kutná Hora věrná katolické straně a stála v opozici proti husitům, což vedlo k několika vojenským střetům v okolí města. V 16. století začala těžba stříbra postupně upadat kvůli vyčerpávání ložisek a konkurenci levnějšího amerického stříbra. Definitivní úpadek nastal během třicetileté války, kdy bylo město několikrát vypleněno. Poslední stříbrné doly byly uzavřeny v 18. století. V průběhu 19. století se Kutná Hora postupně transformovala v průmyslové a správní centrum regionu. Trvalý význam města však spočívá především v jeho mimořádném architektonickém dědictví zahrnujícím řadu gotických a barokních památek.

    Z numismatického hlediska je Kutná Hora synonymem pro pražský groš, jednu z nejvýznamnějších evropských mincí středověku. Tato stříbrná mince byla zavedena měnovou reformou Václava II. v roce 1300, přičemž její ražba probíhala ve Vlašském dvoře. Pražský groš měl hmotnost přibližně 3,5 gramu při ryzosti kolem 933/1000 (téměř 15 lotů) a svou kvalitou předčil soudobé evropské mince. Na aversu (líci) nesl českou královskou korunu s opisem jména panovníka (např. "WENCEZLAVS SECVNDVS" pro Václava II.), na reversu (rubu) pak českého lva s opisem "GROSSI PRAGENSES" (pražské groše). Kromě grošů se v Kutné Hoře razily i jejich díly – parvus (1/12 groše) a později další nominály jako haléře, bílé peníze a tolary. Kutnohorská mincovna fungovala s přestávkami až do roku 1726, kdy byla výroba přesunuta do Prahy. Za téměř pět století existence mincovny zde bylo vyraženo obrovské množství mincí, které výrazně ovlivnily ekonomickou historii střední Evropy. Důležitým aspektem kutnohorského mincovnictví byla i organizace práce v mincovně, kde existovalo specifické rozdělení úkolů mezi tzv. pregéři (raziči), šmelíři (tavící stříbro), řezači želez (výrobci razidel) a další profese. Ve Vlašském dvoře sídlili i nejvyšší královští úředníci dohlížející na těžbu a ražbu – mincmistr a hofmistr. Mimořádnou osobností spojenou s kutnohorským mincovnictvím byl italský podnikatel Eberhard (Avranches) Italienisch, který na přelomu 13. a 14. století organizoval měnovou reformu a založení mincovny.

    Význam pro investory a sběratele

    Pro numismatické sběratele představuje Kutná Hora a její mincovnictví mimořádně významnou kapitolu české a evropské numismatiky. Pražské groše a další kutnohorské ražby patří k základním pilířům sběratelských kolekcí zaměřených na středověké mincovnictví. Jednotlivé ročníky a varianty pražských grošů od různých panovníků (zejména Václava II., Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Ladislava Pohrobka) tvoří ucelený sběratelský obor se stovkami katalogizovaných variant. Pro investory mohou kvalitní exempláře kutnohorských ražeb, zejména vzácnější typy pražských grošů a tolarů, představovat zajímavou alternativní investici s potenciálem dlouhodobého zhodnocení nad rámec hodnoty obsaženého stříbra.

    Příklady

    Mezi nejvýznamnější numismatické památky spojené s Kutnou Horou patří pražský groš Václava II. (1300-1305) jako první a nejkvalitnější ražba této mince, pražský groš Jana Lucemburského s charakteristickou širokou korunou, kruhový peníz (tzv. flútek) Vladislava II. Jagellonského, tolar Ferdinanda I. ražený v Kutné Hoře po přechodném uzavření jáchymovské mincovny, a kutnohorský tolar Rudolfa II. z konce 16. století. Mimořádnou raritou je tzv. královský groš s dvojitým opisem, který byl ražen pravděpodobně jako zkušební nebo reprezentativní exemplář.

    Zajímavosti

    • V období největšího rozmachu ve 14. století se v Kutné Hoře vyrábělo až milion pražských grošů ročně, což si vyžádalo přibližně 25 tun stříbra.
    • Název italské mince grosso, která byla vzorem pro pražský groš, dal vzniknout slovům "groš" i "grešle" a v anglosaském světě slovu "gross" (velký, hrubý).
    • Vlašský dvůr byl dočasnou královskou rezidencí a v roce 1409 zde byl vydán Dekret kutnohorský, kterým král Václav IV. změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého národa.
    • Kutnohorské stříbro financovalo stavbu mnoha významných památek včetně katedrály sv. Barbory, jedné z nejkrásnějších gotických staveb ve střední Evropě.
    • V oblasti Kutné Hory byly nacházeny mimořádně velké kusy ryzího stříbra, včetně legendárního balvanu stříbra o hmotnosti údajně přes 2000 kg, na kterém měl podle pověsti obědvat král Václav II.