Lité mince a medaile

Lité mince a medaile vznikají odlitím roztaveného kovu do formy, nikoli úderem razidel. Litím se vyráběly římské bronzy aes grave ze 3. století př. n. l. i čínské mince s čtvercovým otvorem a litá byla většina raně renesančních medailí. U moderní oběžné mince je lití znakem padělku.

Technika odlití roztaveného kovu do formy místo ražby razidly
Antické lité mince aes grave, střední Itálie, 3. století př. n. l.
Čínské mince lité od 4. století př. n. l., strojová ražba až od roku 1889
Renesanční medaile Pisanellova litá medaile Jana VIII. Palaiologa, 1438
Znaky odlitku menší průměr, měkké detaily, póry, stopa po švu formy

Historie

Odlévání patří k nejstarším kovodělným postupům a v peněžnictví se objevuje už v antice. Ve střední Itálii, v Římě i v dalších městech, se ve 3. století př. n. l. odlévaly těžké bronzové mince zvané aes grave („těžký bronz“), které stojí na počátku římského mincovnictví. Lití se uplatnilo i při přípravě střížků: na keltském oppidu u Stradonic se kov roztavil v důlcích hliněných destiček v předem odváženém množství a vzniklé lité střížky se teprve potom razily.

V Číně se mince s čtvercovým otvorem odlévaly do forem od 4. století př. n. l. Strojová ražba se tam prosadila až koncem 19. století, kdy roku 1889 zahájila práci strojová mincovna v Kantonu.

V Evropě se lití rozšířilo v medailérství. Medaile nebyly oběživem, a proto se u nich dala volit technika vyhovující výtvarnému záměru a malým nákladům. Litá byla již Pisanellova medaile byzantského císaře Jana VIII. Palaiologa z roku 1438 a stejně jako ona téměř všechny raně renesanční medaile. Každý další odlitek z téže předlohy vycházel o něco menší. Ražené medaile se začaly prosazovat až s ražebními stroji od poloviny 16. století. Oblíbené jáchymovské medaile se později odlévaly ve zlatnických dílnách a hojně napodobovaly.

Moderní oběžné mince se razí, protože ražba zajišťuje přesnost, ostrý detail a jednotné parametry. Litá „oběžná mince“ je proto padělek. U medailí je lití dodnes legitimní autorská technika.

Jak se odlitek pozná

Falzátoři volí lití, protože je jednodušší než výroba razidel a ražba. Odlitek má menší průměr než předloha, protože se kov při chladnutí smršťuje. Hrany písmen a obrazů jsou zaoblené, reliéf měkký a mincovní pole postrádá ražební lesk. Při zvětšení jsou na povrchu vidět drobné bublinky a póry, na hraně stopa po dělicím švu formy nebo po opracování vtoku.

Tyto znaky zakrývají padělatelé dodatečnou úpravou povrchu – cizelováním, broušením nebo umělou patinou. Kombinace podezřelého povrchu a dodatečných zásahů je proto varovným signálem. Vedle odlitků existují i padělky ražené padělanými razidly.

U renesančních a secesních medailí je lití původní technikou, nikoli znakem padělku. Při určení medaile proto rozhoduje technika spolu s katalogem a původem kusu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet