Ludvík Jagellonský

Ludvík Jagellonský byl posledním českým a uherským králem z jagellonské dynastie, který panoval v letech 1516–1526. Jeho tragická smrt v bitvě u Moháče ukončila jagellonskou vládu a otevřela cestu habsburské dynastii. V numismatice jsou jeho mince vzácné kvůli krátkému desetiletému panování.

Historie

Ludvík se narodil 1. července 1506 jako syn Vladislava II. Jagellonského a Anny Foix-Candale. Na český a uherský trůn nastoupil roku 1516 ve věku pouhých 10 let po smrti svého otce. Skutečnou moc vykonávala rada regentů v čele s Zikmundem Šlikem a dalšími vlivnými šlechtici. Roku 1515 byla uzavřena vídeňská smlouva mezi Jagellonci a Habsburky, která stanovila vzájemné dědické nároky v případě vymření mužské linie. Ludvík se roku 1521 oženil s Marií Habsburskou, sestrou budoucího císaře Karla V. Jeho panování bylo poznamenáno stále se zhoršující situací v Uhrách, kde postupovali osmanští Turci. Mladý král se snažil organizovat obranu, ale nedisponoval dostatečnými prostředky ani jednotnou podporou šlechty. Dne 29. srpna 1526 padl ve slavné bitvě u Moháče proti armádě sultána Sulejmana I. Nádherného. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Smrtí Ludvíka vymřela jagellonská dynastie v mužské linii a na základě vídeňské smlouvy nastoupili na český a uherský trůn Habsburkové.

Mincovnictví Ludvíka Jagellonského představuje závěrečnou kapitolu jagellonského mincovnictví v českých zemích. Mladý král zdědil po otci problémy s kvalitou mincí a ekonomickou krizí, které se během jeho panování ještě prohloubily. Hlavními nominály zůstávaly groše, bílé peníze, haléře a vzácněji zlaté dukáty. Mince se razily převážně v Praze a Kutné Hoře podle zavedených vzorů. Charakteristickým rysem je pokračující degradace kvality ražeb započatá už za Vladislava II. Na mincích se objevuje titul LVDOVICVS REX BOEMIE ET HVNGARIE s tradičním českým lvem a uherskými symboly. Ikonografie zůstávala konzervativní, ale technické provedení bylo často hrubší než u předchozích panovníků. Některé mince z pozdějšího období jeho vlády vykazují známky úsporných opatření, včetně snížení obsahu drahého kovu.

Význam pro investory a sběratele

Mince Ludvíka Jagellonského jsou mezi numismaty velmi ceněné jako poslední jagellonské královské mince a důležité historické doklady před nástupem habsburské éry. Jejich vzácnost vyplývá z krátkého desetiletého panování a tragických okolností královy smrti. Pro sběratele představují ukončení významné kapitoly české středověké numismatiky.

Příklady

Nejčastější jsou pražské groše s nápisem LVDOVICVS DEI GRATIA REX BO ET HV a českým lvem na rubu. Vzácnější jsou uherské denáry a haléře s uherskou symbolikou. Zvláště ceněné jsou zlaté dukáty a mince z posledních let před bitvou u Moháče, které jsou numismatickými rarities.

Zajímavosti

• Ludvík je nejmladším českým králem, který nastoupil na trůn - bylo mu pouhých 10 let, což se někdy objevuje jako symbol na jeho mincích.
• Jeho mince jsou posledními jagellonskými královskými mincemi v české historii, což z nich činí ukončení celé numismatické epochy.
• Některé mince z roku 1526 byly pravděpodobně raženy ještě po jeho smrti u Moháče, než se zpráva o porážce dostala do Prahy.
• Na rozdíl od předchozích panovníků se na jeho mincích objevují humanistické prvky a renesanční motivy, které signalizují konec středověku.
• Kvalita jeho pozdních mincí je natolik špatná, že někteří numismaté je označují za "předzvěst konce" jagellonské dynastie.