Luterství

Luterství jako největší protestantská denominace založená na učení Martina Luthera významně formovalo středoevropské mincovnictví od 16. století, když saské, pruské a skandinávské ražby začaly nést Lutherovu růži, augsburské vyznání víry a německé biblické citáty. Luterské mince s portréty Luthera a Melanchthona, jubilejní ražby reformace a tolary s heslem "Gottes Wort bleibt ewig" představovaly mocný nástroj konfesijní identity a šíření evangelické víry napříč Svatou říší římskou a Skandinávií.

Historie

Luterství vzniklo z reformního hnutí Martina Luthera, který 31. října 1517 zveřejnil svých 95 tezí proti prodeji odpustků. První mincovní projevy Lutherova učení se objevily již roku 1519, kdy saský kurfiřt Fridrich III. Moudrý, Lutherův ochránce, začal razit groše bez zobrazení svatých. Po Lutherově exkomunikaci roku 1521 a Wormském ediktu se luterská symbolika na mincích stala formou politického protestu proti císařské a papežské moci.

Rozhodující pro luterské mincovnictví byl rok 1522, kdy Luther přeložil Nový zákon do němčiny. Biblické citáty v národním jazyce se začaly objevovat na mincích Saska, Hesenska a dalších protestantských území. První portrét Luthera na minci vyrazil roku 1521 jeho přítel Lucas Cranach starší pro pamětní medaili, která se stala vzorem pro stovky následujících ražeb. Tyto medaile s Lutherem jako "Doktorem Martinem" šířily jeho podobu po celé Evropě.

Augsburské vyznání předložené císaři Karlu V. roku 1530 kodifikovalo luterskou věrouku a jeho text či odkazy na něj se staly častým motivem luterských mincí. Šmalkaldská liga luterských knížat (1531–1547) koordinovala nejen vojenskou obranu, ale i mincovní politiku. Společné ražby s heslem VERBUM DOMINI MANET IN AETERNUM a symbolem zkřížených kurfiřtských mečů vyjadřovaly jednotu luterských stavů proti katolické protistraně.

Po porážce Šmalkaldské ligy a Augsburském prozatímním usnesení (1548) museli luteráni odstranit z mincí otevřeně konfesijní symboly. Vyvinuli proto systém skrytých znamení – zkratky VDMIAE, číselné kódy odkazující na biblické verše, Lutherovu růži stylizovanou do rozety. Pasovská smlouva (1552) a Augsburský náboženský mír (1555) legalizovaly luterství ve Svaté říši římské, což umožnilo návrat otevřené luterské ikonografie na mince.

Saské kurfiřtství jako kolébka luterství vytvořilo nejbohatší tradici luterského mincovnictví. Albertínská i ernestinská linie rodu Wettinů razily rozsáhlé série tolarů, dukátů a drobných mincí s Lutherovými a Melanchtonovými portréty, biblickými výjevy a citáty z Augsburského vyznání. Jubilejní ražby k výročím reformace – 1617 (100 let), 1630 (100 let Augsburského vyznání), 1717 (200 let) – představují vrcholy luterské numismatické propagandy.

Skandinávské monarchie přijaly luterství jako státní náboženství – Dánsko a Norsko roku 1537, Švédsko postupně mezi lety 1527–1593. Jejich mince nesly luterské symboly kombinované s národními znaky. Švédský král Gustav Vasa razil první evropské mince s biblickými citáty ve švédštině, dánský Kristián III. zavedl REGNA FIRMAT PIETAS (Zbožnost upevňuje království) jako dynastické heslo. Finské markky z 19. století s textem "Jumala kanssamme" (Bůh s námi) představují kontinuitu luterské tradice.

Luterská symbolika na mincích

Lutherova růže (Lutherrose) jako nejcharakterističtější luterský symbol zobrazovala bílou růži s červeným srdcem obsahujícím černý kříž, zasazenou v modrém poli se zlatým prstencem. Tento erb, který Luther přijal roku 1530, symbolizoval radost, útěchu a pokoj plynoucí z víry v Ukřižovaného. Na mincích se objevovala v plné nebo stylizované podobě, často doprovázená Lutherovým monogramem ML nebo heslem "Vivit" (Žije).

Portréty Luthera a jeho spolupracovníků, zejména Filipa Melanchthona, představovaly luterskou alternativu ke katolickým svatým. Luther byl zobrazován jako doktor teologie v taláru a biretu, později jako junker Jörg (jeho převlek na Wartburgu), nebo jako kazatel s Biblí. Dvojportréty Luther-Melanchthon symbolizovaly jednotu luterské reformace. Na saských mincích se objevovali také další reformátoři jako Johannes Bugenhagen nebo Justus Jonas.

Biblické motivy preferované luterány zahrnovaly Mojžíše s deskami Desatera (symbol Zákona), Krista na kříži s roztaženýma rukama (ospravedlnění vírou), ovečku s korouhví (Kristus jako Beránek Boží). Specificky luterské byly výjevy ze života Luthera – disputace ve Wormsu, pálení papežské buly, kázání v Wittenbergu. Nápisy zdůrazňovaly sola scriptura, sola fide a sola gratia principy.

Zajímavosti

• Nejdražší luterská mince je unikátní desetidukát Jana Fridricha Saského z roku 1547 s Lutherovým portrétem a celým textem 46. žalmu, prodaný za 1,2 milionu eur – text obsahuje přes 300 slov vytepán‌ých mikroskopickým písmem
• Město Norimberk razilo "počtářské feniky" s Lutherovou hlavou a matematickými úlohami na rubu, které měly učit děti počítat a současně šířit reformační myšlenky
• Švédská královna Kristýna, která konvertovala ke katolicismu, nechala přerazit všechny své mince s luterskou symbolikou, ale mnoho jich uniklo a dnes patří k nejvzácnějším skandinávským ražbám
• Luterské misijní společnosti v Herrnhutu razily od 1732 speciální "požehnané groše" pro moravské bratry v Americe s biblickými texty v jazycích indiánských kmenů
• Poslední oficiální mince s Lutherovým portrétem razila NDR roku 1983 k 500. výročí jeho narození – komunistický režim paradoxně oslavoval Luthera jako "revolucionáře"