Mahátma Gándhí
Mahátma Gándhí (1869–1948), vlastním jménem Móhandás Karamčand Gándhí, byl indický právník a vůdce hnutí za nezávislost, který prosazoval nenásilný odpor proti britské nadvládě. Na mincích i bankovkách se poprvé objevil roku 1969, od roku 1996 nese jeho portrét celá bankovková řada Indické rezervní banky.
| Celé jméno | Móhandás Karamčand Gándhí |
|---|---|
| Život | 2. 10. 1869 Pórbandar – 30. 1. 1948 Dillí |
| Role | právník, vůdce indického hnutí za nezávislost |
| První mince s jeho podobiznou | 1969, ke 100. výročí narození |
| Bankovková řada s jeho portrétem | řada Mahatma Gandhi Indické rezervní banky od 1996 |
Historie
Móhandás Karamčand Gándhí se narodil 2. října 1869 v přístavním městě Pórbandar v Gudžarátu. Jeho otec Karamčand byl dévánem, tedy předsedou vlády malého knížecího státu Pórbandar; matka Putlíbáí byla hluboce zbožná a její víra Gándhího výrazně ovlivnila. V květnu 1883 se třináctiletý Gándhí oženil se čtrnáctiletou Kastúrbou, se kterou měl čtyři syny. Roku 1888 odjel do Londýna, kde se zapsal na právnickou školu Inner Temple a navštěvoval přednášky na University College; v červnu 1891 získal advokátní oprávnění.
Po neúspěšném pokusu o advokátní praxi v Bombaji odjel Gándhí v dubnu 1893 do Jižní Afriky pracovat pro indickou obchodní firmu. Zažil tam rasovou diskriminaci, která ho přivedla k politické činnosti. Během jednadvaceti let v Jižní Africe rozvinul koncept satjágrahy – nenásilného odporu založeného na pravdě a morální síle. Vedl kampaně proti diskriminačním zákonům a byl za to opakovaně vězněn.
Roku 1915 se Mahátma Gándhí vrátil do Indie a od počátku 20. let vedl Indický národní kongres, z něhož udělal masové hnutí. Jeho kampaně nenásilného odporu zahrnovaly bojkot britského zboží, pochod ke soli roku 1930 proti britskému solnému monopolu a hnutí Odejděte z Indie roku 1942. Byl opakovaně vězněn, po zatčení v březnu 1922 byl odsouzen k šesti letům. Prosazoval jednotu hinduistů a muslimů, bojoval proti nedotýkatelnosti a usiloval o soběstačnost indických vesnic.
Indie získala nezávislost 15. srpna 1947, zároveň však byla rozdělena na Indii a Pákistán a rozdělení provázelo masové násilí. Gándhí se oslav nezávislosti neúčastnil a navštěvoval oblasti zasažené nepokoji. Jeho úsilí o smíření hinduistů a muslimů vyvolalo nenávist hinduistických nacionalistů a 30. ledna 1948 ho Náthúrám Gódse zastřelil při mezináboženském modlitebním shromáždění v Dillí.
Gándhí na mincích a bankovkách
První indické mince s Gándhího podobiznou vyšly roku 1969 ke stému výročí jeho narození, v nominálech 20 a 50 paise, 1 rupie a stříbrných 10 rupií. Další pamětní mince připomněly výročí pochodu ke soli (2005) a jeho návratu z Jižní Afriky (2015). Oběžné indické mince Gándhího nezobrazují, nesou státní znak – lví hlavici Ašókova sloupu.
Indická rezervní banka vydává od roku 1996 bankovky řady Mahatma Gandhi s jeho portrétem; jako první vyšly hodnoty 10 a 500 rupií. Podobizna vychází z fotografie z roku 1946, která zachycuje Gándhího s lordem Pethickem-Lawrencem. Portrét zůstal i na bankovkách nové řady, která se začala vydávat v listopadu 2016.
