Malý groš

Malý groš byla drobná stříbrná mince v hodnotě poloviny bílého groše, zavedená císařem Rudolfem II. výnosem ze 4. února 1577 na doporučení českých stavů. Tato jedinečná mince českého mincovnictví se vyznačovala nápisem v českém jazyce "MALEY GROSS" a byla ražena v českých mincovnách až do mincovní reformy roku 1619.

Historie

Vznik malého groše byl přímým důsledkem měnové situace v českých zemích v druhé polovině 16. století. Habsburská monarchie čelila nedostatku drobné mince pro každodenní obchod, což komplikovalo ekonomický život měst i venkova. České stavy na zemském sněmu požadovaly zavedení praktické mince menší hodnoty než dosavadní bílý groš, která by usnadnila drobné platby a obchod.

Císař Rudolf II. vydal 4. února 1577 výnos o zavedení malého groše po důkladném jednání s českými stavy. Ve sněmovním usnesení bylo přesně stanoveno: "...a jakož také strany půvl groše bílého, který se na sedm peněz malých bít býti má, v předešlém sněmu, jako i jiné minci, coby držeti měl, toho vyměřeno jest nebylo, protož takového groše malého podle rozvrženií již také zrna držeti má hřivna šest lotov a jeden kventlí fejnu a kuoxov 240 na hřivnu vcházeti má." Mince měla mít hmotnost 1,055 gramů s obsahem 0,391 gramů čistého stříbra.

Unikátnost malého groše spočívala především v použití českého jazyka v nápisu. Zatímco všechny ostatní české mince nesly latinské nápisy, malý groš hrdě nesl označení "MALEY GROSS" nebo vzácněji "MALEI GROSS". Tato skutečnost činí z malého groše jedinečný fenomén v celé historii českého středověkého a novověkého mincovnictví, symbol národního uvědomění v době germanizačních tlaků.

Ražba malých grošů probíhala současně v několika českých mincovnách. Praha razila tyto mince v letech 1577-1602, 1604-1606, 1609 a 1612. Kutná Hora, tradiční centrum českého mincovnictví, produkovala malé groše kontinuálně od roku 1578 do roku 1611. Jáchymov se zapojil hned od počátku v roce 1577 a pokračoval s přestávkami až do roku 1612. České Budějovice razily malé groše v období 1578-1600.

Technologicky představoval malý groš standardní produkci své doby. Mince byly raženy na šroubových lisech z pečlivě připravených střížků. Kvalita ražby se lišila podle jednotlivých mincoven - pražská produkce vynikala ostrostí reliéfu, kutnohorské ražby byly známé pečlivým provedením, zatímco jáchymovské exempláře často trpěly nedostatkem kvalitního stříbra.

Za vlády císaře Matyáše (1611-1619) pokračovala ražba malých grošů v omezeném rozsahu. Praha razila v letech 1615-1618, Kutná Hora kontinuálně 1612-1619 a Jáchymov v letech 1612 a 1616-1619. Produkce za Matyáše byla obecně nižší kvality než za Rudolfa II., což odráželo celkový ekonomický úpadek země před třicetiletou válkou.

Konec malého groše přišel s mincovní reformou českých stavů v roce 1619 po defenestraci a začátku stavovského povstání. Nová vláda Fridricha Falckého zavedla zcela nový měnový systém, který s tradičními českými nominály neměl nic společného. Paradoxně se tak stalo, že mince s českým nápisem zanikla právě v době největšího vzepětí českého národního uvědomění.

Varianty a zvláštní ražby

Kromě běžných malých grošů vznikaly také příležitostné ražby mimořádné hodnoty. Tlustý malý groš z roku 1587 ražený v Praze představoval dvojnásobnou či trojnásobnou váhu běžné mince. Stříbrné klipy (čtvercové ražby) byly vyráběny v Praze (1585, 1587), Kutné Hoře (1581, 1606, 1607), Jáchymově (1586, 1604, 1607, 1609, 1611) a Českých Budějovicích (1582, 1583, 1588, 1590).

Nejvzácnější jsou zlaté odražky malých grošů. Praha vyrazila zlatý půldukát s motivem malého groše v roce 1600, dukát v roce 1604 a jeden a půl dukátu v roce 1605. Zlaté klipy s ročníky 1605 a 1606 z pražské mincovny patří k absolutním rarirám českého mincovnictví. Tyto luxusní exempláře byly určeny jako dary vysokým hodnostářům nebo k významným příležitostem.

Typologie malých grošů je neobyčejně bohatá díky kombinaci různých mincoven, ročníků a variant. Základní práce Václava Hanibala a Emanuela Nováka rozlišuje přes 200 typových variant. Sběratelé oceňují především rozmanitost mincovních značek, drobné odchylky v písmu nápisu MALEY/MALEI GROSS a různé varianty českého lva na rubu mince.

Zajímavosti

• Malý groš je jedinou českou historickou mincí s nápisem výhradně v českém jazyce
• Název "MALEY GROSS" představuje zajímavou kombinaci české a německé gramatiky té doby
• Některé exempláře z roku 1578 s nápisem MALEI GROSS patří k nejvzácnějším českým mincím vůbec
• Padělky malých grošů z období jejich oběhu jsou dnes často cennější než originály
• V Kutné Hoře byl objeven depot obsahující přes 3000 malých grošů, největší nález této mince
• Malý groš inspiroval moderní pamětní ražby s českými nápisy po roce 1918