Martin Luther

Martin Luther byl německý teolog a církevní reformátor, který žil v letech 1483 až 1546 a jehož kritika prodeje odpustků spustila reformaci měnící ekonomickou strukturu Evropy. Jeho učení o ospravedlnění vírou vedlo k sekularizaci církevního majetku v hodnotě miliard zlatých a vytvoření protestantské pracovní etiky formující kapitalismus.

Historie

Martin Luther se narodil 10. listopadu 1483 v Eislebenu v rodině havíře Hanse Ludera, který se vypracoval na majitele hutí a člena městské rady v Mansfeldu. Luther studoval na univerzitě v Erfurtu, kde získal magisterský titul (1505). Po zásahu bleskem vstoupil do augustiniánského kláštera a stal se knězem (1507). Doktorát teologie získal ve Wittenbergu (1512), kde se stal profesorem biblických studií. Jeho akademická kariéra byla financována saským kurfiřtem Fridrichem Moudrým, který platil profesorům 200 zlatých ročně a investoval 20 000 zlatých do rozšíření univerzity.

Bezprostřední příčinou Lutherova vystoupení byl prodej odpustků pro stavbu baziliky svatého Petra v Římě. Papež Lev X. udělil odpustkovou kampaň arcibiskupu Albrechtu Braniborskému, který si půjčil 29 000 zlatých od Fuggerů na kumulaci tří biskupství. Polovina výnosu z odpustků šla na splátky dluhu, polovina papeži. Dominikán Jan Tetzel prodával odpustky s heslem "Jak zазní mince v truhlici, duše z očistce vyletí". Plnomocné odpustky stály 25 zlatých, za mrtvé 10 zlatých. Luther 31. října 1517 vyvěsil 95 tezí kritizujících tuto praxi na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu. Teze se díky knihtisku rozšířily po celém Německu v nákladu 300 000 výtisků za měsíc.

Lutherovy ekonomické názory byly revoluční. V spise Von Kaufshandlung und Wucher (O obchodu a lichvě, 1524) odsoudil nadměrný zisk a lichvu, ale uznal oprávněnost mírného úroku do 5 procent. Kritizoval monopoly velkých obchodních společností - Fuggerové kontrolovali evropský trh s mědí a stříbrem se ziskem 50 procent ročně. V spise An den christlichen Adel (Křesťanské šlechtě, 1520) vyzval k sekularizaci církevního majetku a jeho použití pro školy a sociální péči. Odhadoval, že církev v Německu vlastní třetinu veškeré půdy v hodnotě 100 milionů zlatých. Jeho učení o všeobecném kněžství věřících zrušilo ekonomickou nutnost platit za mše, svátosti a pohřby.

Politické a ekonomické důsledky reformace byly okamžité. Německá knížata podporující Luthera začala zabírat církevní majetek - Sasko získalo 500 klášterů s ročním příjmem 500 000 zlatých. Filip Hesenský sekularizoval církevní statky za 2 miliony zlatých. Města jako Norimberk nebo Augsburg převzala církevní nadace v hodnotě stovek tisíc zlatých. Selská válka 1524-1525 částečně inspirovaná Lutherovým učením požadovala zrušení desátků a robot. Luther ji však odsoudil spisem Proti loupeživým a vražedným rotám sedláků, což vedlo k potlačení povstání s 100 000 mrtvými. Augsburský mír 1555 legalizoval konfiskace principem cuius regio, eius religio.

Luther vytvořil nový ekonomický model církve financované státem a věřícími. Místo desátků a poplatků zavedl dobrovolné sbírky a státní platy pro faráře - 100 až 200 zlatých ročně. Školství převzal stát s rozpočtem z bývalého církevního majetku. Jeho překlad bible do němčiny (1534) vyžadoval investici 3000 zlatých, ale prodej 100 000 výtisků přinesl zisk 50 000 zlatých. Wittenberg se stal centrem protestantského knihtisku s 200 000 tituly ročně. Lutherovy spisy se prodaly v 5 milionech výtiscích za jeho života, což vyneslo tiskařům 500 000 zlatých.

Dlouhodobý ekonomický dopad reformace byl zásadní. Protestantské země severní Evropy se ekonomicky vymanily z kontroly Říma, který odčerpával 5 milionů zlatých ročně. Sekularizovaný majetek financoval rozvoj vzdělání - gramotnost v protestantských zemích vzrostla na 80 procent oproti 40 procentům v katolických. Protestantská pracovní etika zdůrazňující práci jako povolání (Beruf) položila podle Maxe Webera základy kapitalismu. Zákaz úroku byl zmírněn, což umožnilo rozvoj bankovnictví. Kalvínská predestinace spojila úspěch s boží přízní. Do roku 1600 byl HDP na hlavu v protestantských zemích o 40 procent vyšší než v katolických. Luther tak nechtěně spustil ekonomickou revoluci formující moderní svět.

Lutherova ekonomická etika a její dopad

Luther rozvinul ucelenou ekonomickou etiku vycházející z bible ale přizpůsobenou rozvíjející se tržní ekonomice. Koncept povolání (Beruf) povýšil světskou práci na bohoslužbu - řemeslník sloužící poctivě je před Bohem rovný knězi. Odmítl klášterní ideál contemplativního života jako neproduktivní. Rozlišoval mezi oprávněným ziskem z práce (5-10 procent) a hříšnou lichvou. Obchod považoval za nutný ale varoval před chamtivostí. Chudoba není ctnost ale neštěstí, které má společnost zmírňovat.

Praktický dopad Lutherovy etiky dokumentují čísla: protestantské země 16. století zdvojnásobily ekonomický růst na 1,5 procenta ročně. Sekularizace církevního majetku uvolnila kapitál 200 miliard zlatých v dnešních cenách pro produktivní investice. Zrušení 150 svátků zvýšilo počet pracovních dní o 30 procent. Úspory z omezení poutí, procesí a církevní výzdoby činily 10 procent HDP. Gramotnost jako předpoklad čtení bible zvýšila produktivitu o 20 procent. Emigrace 500 000 hugenotů s kapitálem a dovednostmi obohatila protestantské země. Třicetiletá válka jako důsledek reformace však zničila třetinu německého hospodářství. Paradoxně Lutherovo učení určené k duchovní obrodě vytvořilo materiální prosperitu protestantského světa.

Zajímavosti

• Luther nikdy nevzal za svá díla honorář - autorská práva neexistovala a tiskaři vydělali na jeho spisech 2 miliony zlatých
• Wartburg, kde Luther přeložil Nový zákon za 11 týdnů, navštěvuje ročně 350 000 turistů s příjmem 20 milionů eur
• Fuggerové investovali 500 000 zlatých do boje proti Lutherovi, ale reformace je stejně připravila o monopoly
• Lutherova manželka Katařina z Bory vedla domácnost s rozpočtem 1500 zlatých ročně - vařila pivo, chovala dobytek a pronajímala pokoje studentům