Eisleben

Eisleben, úředně Lutherstadt Eisleben, je město v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, kde se 10. listopadu 1483 narodil a 18. února 1546 zemřel reformátor Martin Luther. Bylo centrem mansfeldského revíru těžby měděné břidlice a mincovnou hrabat z Mansfeldu, která zde roku 1521 razila svůj první tolar.

Země Německo, Sasko-Anhaltsko, zemský okres Mansfeld-Südharz
Úřední název Lutherstadt Eisleben, od roku 1946
První zmínka 994, listina Oty III.
Martin Luther narozen 10. 11. 1483, zemřel 18. 2. 1546 v Eislebenu
Světové dědictví UNESCO Lutherovy památníky v Eislebenu a Wittenbergu, od roku 1996
Mincovní pán hrabata z Mansfeldu
Nejstarší známá ražba mincovny 1183
První mansfeldský tolar 1521, ražba Eisleben, na rubu svatý Jiří s drakem

Historie

Eisleben se poprvé připomíná roku 994 v listině císaře Oty III., která zmiňuje dřívější tržní výsady místa. Jako město se uvádí roku 1180. Patřil k hrabství Mansfeld, jehož hrabata získala roku 1069 úřad župního hraběte a roku 1501 se rozdělila na tři linie. Po bankrotu roku 1570 přešla jejich zeměpanská práva na Sasko.

Hospodářství města i okolí určovala od doby kolem roku 1200 těžba měděné břidlice v mansfeldském revíru. Měděná ruda dávala práci horníkům a hutníkům.

Roku 1483 se v Eislebenu narodil Martin Luther, který byl hned následujícího dne pokřtěn v kostele svatého Petra a Pavla. Do města se vrátil na sklonku života, aby urovnal spory mansfeldských hrabat, a 18. února 1546 zde zemřel. Od roku 1946 nese Eisleben na jeho počest úřední název Lutherstadt, tedy Lutherovo město. Lutherovy památníky v Eislebenu a Wittenbergu jsou od roku 1996 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Po druhé světové válce ležel Eisleben v sovětské okupační zóně a později v NDR; od správní reformy roku 1952 byl okresním městem v kraji Halle. Těžba měděné břidlice v Mansfeldské pánvi skončila v 60. letech 20. století, v nedalekém sangerhausenském revíru pokračovala až do roku 1990.

Eislebenská mincovna

V Eislebenu razila mince hrabata z Mansfeldu; nejstarší známá ražba zdejší mincovny pochází z roku 1183. Roku 1521 tu vznikl první tolar mansfeldských hrabat, společná ražba pěti synů hrabat Albrechta V. a Arnošta I. Na líci nese čtvrcený znak s přilbou a opisem MONE ARGEN COM DO DE MANSFEL, na rubu svatého Jiří na koni s napřaženým mečem a pod ním draka.

Mincovna ve městě razila i větší nominály, například trojnásobný tolar z roku 1524 nebo zlatý odražek tolarových razidel o váze deseti dukátů z roku 1657. Roku 1621 oblehlo tisíc horníků dům mincmistra Ziegenhorna a žádalo konec falešného mincování.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet