Eislebenská mincovna
Eislebenská mincovna byla mincovna v Eislebenu, rodném městě Martina Luthera v dnešním Sasku-Anhaltsku. Nejstarší známá ražba odtud pochází z roku 1183. V 16. a 17. století tu hrabata z Mansfeldu razila stříbrné tolary a zlaté dukáty se svatým Jiřím bojujícím s drakem.
| Mincovní právo | Eisleben uveden v listině Oty III. z 23. listopadu 994 |
|---|---|
| Nejstarší známá ražba | 1183 |
| Emitenti | hrabata z Mansfeldu |
| Značka mincovny | lilie (10 dukát 1657 hraběte Karla Adama) |
| Mincmistr ražeb 1656 a 1657 | Hans Philipp Koburger, značka HP-K |
| Doložené ražby | tolar 1521, trojnásobný tolar 1524, 40 grošů 1621, dukát 1647, tolar 1656, 10 dukát 1657 |
Historie Eislebenské mincovny
Eisleben je uveden v listině Oty III. z 23. listopadu 994 mezi místy, která už dříve získala tržní privilegia včetně mincovního a celního práva. Nejstarší známá ražba eislebenské mincovny pochází z roku 1183. Těžba mědi učinila z Eislebenu významné ekonomické centrum.
Hrabata z linie Mansfeld-Hinterort se přidala k reformaci a roku 1525 zavedla evangelické učení; Martin Luther se v Eislebenu narodil a 18. února 1546 tu také zemřel. Hlavním motivem mansfeldských tolarů zůstal svatý Jiří s drakem – z eislebenské mincovny pocházejí například tolar z roku 1521 a trojnásobný tolar z roku 1524.
Třicetiletá válka devastovala region. Roku 1628 město poničila vojska Katolické ligy a roku 1636 je vyplenili Švédové. Kiperské období znehodnotilo měnu: 8. února 1621 oblehlo tisíc horníků dům mincmistra Ziegenhorna a žádalo konec falšování mincí. Po válce se v Eislebenu dál razilo – dochoval se tolar hraběte Karla Adama z roku 1656 a jeho 10dukát z roku 1657, na kterém je nad znakem lilie jako značka mincovny. Obě mince nesou značku mincmistra Hanse Philippa Koburgera HP-K. Když rod Mansfeldů roku 1780 vymřel po meči, připadla jeho léna Sasku a Prusku.
