Mincovna Aspendos
Mincovna Aspendos razila mince v antickém městě Aspendos v Pamfýlii na řece Eurymedón, 40 km východně od dnešní Antalye. Proslula stříbrnými statery se dvěma zápasníky a prakovníkem a v letech 212–181 př. n. l. razila tetradrachmy typu Alexandra III. Velikého s městskými letopočty.
| Poloha | provincie Antalya, Turecko |
|---|---|
| Opis na staterech | ΕΣΤϜΕΔΙΙΥΣ – „aspendský“ v pamfýlském nářečí |
| Znak města | triskelés – tři pokrčené lidské nohy |
| Typ stateru | líc dva zápasníci, rub prakovník a triskelés |
| Alexandrovské tetradrachmy | 212–181 př. n. l., monogram ΑΣ a městský letopočet |
Historie
Antická podání připisují založení Aspendu různým zakladatelům – stejnojmennému hrdinovi, Argejským nebo hrdinům trojské války. Podle rozsahu ražby byl Aspendos v 5. století př. n. l. nejvýznamnějším městem Pamfýlie. Řeka Eurymedón byla tehdy podle Thúkýdida splavná až k městu, které bohatlo na obchodu se solí, olejem a vlnou.
Roku 546 př. n. l. město ovládli Peršané, Aspendos však dál razil mince vlastním jménem. Kolem roku 465 př. n. l. porazil athénský vojevůdce Kimón perské loďstvo v bitvě u Eurymedontu a Aspendos vstoupil do athénského námořního spolku. Roku 411 př. n. l. se ho znovu zmocnili Peršané. Roku 389 př. n. l. přijal athénský velitel Thrasybúlos od obyvatel peníze, aby odtáhl, a přesto dal zničit úrodu; Aspendští ho pak zabili v jeho stanu.
Alexandr Veliký přitáhl k Aspendu roku 333 př. n. l. Když obyvatelé nedodrželi dohodu, vrátil se a uložil městu tvrdší podmínky: makedonskou posádku, sto talentů stříbra a koně. Roku 190 př. n. l. se Aspendos vzdal Římanům. Z římské doby pochází proslulé divadlo pro 7 000 diváků, které roku 155 n. l. postavil místní architekt Zénón, a akvadukt s tlakovým sifonem.
Statery a tetradrachmy
Nejznámější mince Aspendu jsou stříbrné statery ze 4. století př. n. l. Na líci zápasí dva nazí zápasníci, na rubu stojí prakovník připravený k vrhu a vedle něj triskelés, znak města. Prakovník se vysvětluje slovní hříčkou: řecké sfendoné, prak, zní podobně jako jméno Aspendos.
V letech 212–181 př. n. l. razil Aspendos stříbrné tetradrachmy typu Alexandra III. Velikého s hlavou Hérakla ve lví kůži a trůnícím Diem s orlem. V poli rubu nesou monogram ΑΣ a řeckými písmeny zapsaný rok městského letopočtu – například 24. rok odpovídá letům 189/188 př. n. l. Na některých kusech je seleukovská kontramarka s kotvou.