Mithqál

Mithqál, též miskal, je arabská váhová jednotka, kterou islámský svět vážil zlato a jiné drahé kovy. Od mincovní reformy umajjovského chalífy Abd al-Malika z let 696–697 odpovídá hmotnosti jednoho zlatého dináru, tedy 4,25 g. Deset stříbrných dirhamů mělo vážit přesně sedm mithqálů.
| Arabský zápis | مثقال (miṯqāl) |
|---|---|
| Hmotnost v islámském mincovnictví | 4,25 g, hmotnost jednoho dináru |
| Vztah k dirhamu | 10 dirhamů = 7 mithqálů |
| Původ názvu | arabský kořen th-q-l, „vážit“ |
| Jiné podoby názvu | miskal, mitkal, německy Mitkal |
| Místní hodnoty kolem roku 1930 | od 3,932 g (Tunis) po 4,840 g (Búšehr) |
| Odvozená měna | mosambický metical, od 16. června 1980 |
Historie
Slovo mithqál vychází z arabského kořene th-q-l, který znamená „vážit“. Ze stejného semitského základu pochází i hebrejský šekel.
Pevnou hmotnost dostal mithqál s mincovní reformou chalífy Abd al-Malika. Zlatý dinár bez obrazů, ražený od roku 77 hidžry (696–697), vážil právě jeden mithqál, tedy 4,25 g. Ve stejné hmotnostní soustavě se razily i poloviny a třetiny dináru. Stříbrný dirham, zavedený roku 79 hidžry (698–699), měl předepsáno 2,97 g, tedy sedm desetin mithqálu.
Na přesnou hmotnost mincí dohlížely úřady pomocí skleněných závaží s nápisy, která nesla jméno chalífy nebo místodržitele. Závaží na obrázku je určené pro půldinár, nese jméno Abd al-Malika a vzniklo v Damašku.
Slovo mithqál se užívalo také jako jiný název zlatého dináru, který se v částech Afriky udržel až do 19. století. Když roku 1324 pobýval v Káhiře vládce říše Mali Mansa Musa a rozdával zlato, klesla podle historika al-Umarího cena jednoho mithqálu zlata z nejméně 25 stříbrných dirhamů na 22 dirhamy nebo méně a podle něj se nezvedla ani po zhruba dvanácti letech.
V Maroku se v 17. až 19. století mithqálem nazývala stříbrná jednotka, která odpovídala španělskému piastru. Jméno přežilo i v moderní měně: mosambický metical, zavedený 16. června 1980 místo escuda, je odvozen právě od mithqálu.
Mithqál a hmotnost islámských mincí
Mithqál je klíčem k hmotnostem raných islámských zlatých mincí. Celý dinár odpovídal jednomu mithqálu, polovina a třetina dináru jeho dílům a stříbrný dirham sedmi desetinám.
Místní mithqály se ale během staletí rozešly. Schrötterův numismatický slovník z roku 1930 uvádí pro tehdejší islámské země rozpětí od 3,932 g v Tunisu po 4,840 g v perském přístavu Búšehr. Hmotnost novověké islámské mince proto nelze bez dalšího srovnávat s klasickými 4,25 g raného dináru.
