Muldenhüttenská mincovna
Muldenhüttenská mincovna byla saská mincovna fungující v letech 1663 až 1953 v obci Muldenhütten (dnes Hilbersdorf) u Freibergu. Specializovala se na zpracování stříbra z krušnohorských dolů. Pro numismatiku je Muldenhüttenská mincovna významná jako producent saských tolarů a později východoněmeckých marek dokumentujících hornickou tradici Krušnohoří.
Historie Muldenhüttenské mincovny
Muldenhüttenská mincovna vznikla v roce 1663 jako součást saského hutního komplexu na řece Muldě. Kurfiřt Jan Jiří II. založil mincovnu pro zpracování stříbra z freiberských dolů. První ražby byly saské tolary s kurfiřtským portrétem a hornickými symboly. Strategická poloha u hutí zajišťovala přímý přísun čistého stříbra. Mincovna doplňovala kapacitu drážďanské hlavní mincovny.
18. století přineslo technologický rozvoj. August II. Silný modernizoval provoz zavedením parních strojů. Muldenhüttenské konvenční tolary a groše zásobovaly Sasko kvalitní mincí. Napoleonské války znamenaly zvýšenou produkci válečných mincí. Industrializace 19. století transformovala mincovnu v moderní závod. Saské vereinsthalery a později německé říšské marky s mintmarkou E reprezentovaly kontinuitu.
Výmarská republika a nacistický režim zachovaly provoz. Po druhé světové válce mincovna razila okupační mince a od 1948 východoněmecké marky. Centralizace mincovnictví NDR vedla k uzavření v roce 1953. Poslední ražby byly hliníkové feniky. Zařízení převezeno do Berlína. Budova demolována při rozšiřování hutního komplexu. Třísetletá tradice krušnohorského mincovnictví definitivně skončila.
Technologie a produkce
Muldenhüttenská mincovna využívala synergii s hutním provozem. Integrovaná výroba od tavení rudy po ražbu mincí byla unikátní. Vodní kola na Muldě poháněla hamry a válce. Později parní stroje z místní strojírny. Kvalita muldenhüttenského stříbra 900/1000 byla standardem. Roční produkce dosahovala 50 milionů drobných mincí.
Mincovní značky - E, MH, zkřížená kladívka. Specializace na technické mince - hornické, hutní, průmyslové motivy. Export saských mincí do Polska a Čech. Muldenhüttenská škola pregéřů vzdělávala odborníky pro celé Sasko. Technické inovace včetně automatického třídění mincí. Archiv s hutními a mincovními záznamy je uložen v Bergarchiv Freiberg.
Zajímavosti
- Muldenhütten razila mince přímo z právě vytaveného stříbra - nejteplejší mincovna
- Hornický svátek Bergmannstag znamenal speciální ražbu pro havíře
- Největší saský tolar z Muldenhütten vážil 100 gramů - dar pro cara
- Mincovna přežila 7 válek včetně třicetileté a sedmileté
- Poslední východoněmecký fenig 1953 je dnes vzácností
- Na místě mincovny dnes stojí chemička - z stříbra na chemii