Neworleanská mincovna

Neworleanská mincovna byla americká federální mincovna působící v New Orleans v Louisianě v letech 1838 až 1909, největší mincovna Spojených států na území pozdější Konfederace. V numismatice představuje neworleanská mincovna s mincovní značkou O symbol jižanské historie a antebellum prosperity, přičemž její vzácné ražby jako zlatá dvacetidolarovka 1861-O patří mezi nejcennější americké mince 19. století.

Historie

Neworleanská mincovna byla založena v roce 1835 jako reakce na rostoucí ekonomický význam New Orleans, který se stal druhým největším přístavem Spojených států a branou k mississippskému obchodu. Budova mincovny v řeckém revivalovém stylu byla postavena architektem Williamem Stricklandem na křižovatce French Quarter a obchodní čtvrti. První mince - stříbrné deseticenty - byly vyraženy 8. května 1838. Strategická poloha v ústí Mississippi umožňovala mincovně zpracovávat mexické stříbro a zlato z Kalifornie přepravované lodí přes Panamu.

Předválečné období bylo zlatým věkem neworleanské mincovny. Razila celou škálu amerických mincí od třícentových stříbrných mincí po zlaté dvacetidolarovky známé jako double eagles. Neworleanská mincovna se specializovala na ražbu stříbrných dolarů, které byly populární v jižních státech a Latinské Americe. Mincovna také razila zlaté mince z kalifornského zlata během zlaté horečky - mnoho zlatokopů preferovalo cestu lodí do New Orleans před nebezpečnou pozemní cestou. V roce 1860 mincovna vyrazila rekordních 2,5 milionu stříbrných půldolarů.

Občanská válka přinesla dramatický zvrat - v lednu 1861 obsadila mincovnu louisianská státní milice a později Konfederační státy americké. Během čtyř měsíců konfederační vlády bylo vyraženo přibližně 962 000 stříbrných půldolarů a 2 991 zlatých dvacetidolarovek s původními federálními razidly, což vytváří numismatickou záhadu, protože tyto mince nelze odlišit od federálních ražeb. V květnu 1862 obsadila New Orleans Unie pod velením admirála Farraguta, ale mincovna zůstala uzavřena po zbytek války.

Po rekonstrukci byla mincovna znovu otevřena v roce 1879 především pro ražbu stříbrných dolarů podle Blandova-Allisonova zákona, který nařizoval vládě nakupovat stříbro a razit z něj dolary. Mezi lety 1879 a 1904 vyrazila neworleanská mincovna přes 100 milionů Morganových dolarů, více než kterákoli jiná mincovna. Pokles cen stříbra a politické změny vedly k uzavření mincovny pro ražbu v roce 1909. Budova pak sloužila jako federální věznice a pobřežní stráž, dnes je národní památkou a muzeem.

Významné emise a technické aspekty

Neworleanská mincovna vytvořila několik největších numismatických rarit. Konfederační ražby z roku 1861, ačkoli identické s federálními, jsou vyhledávané sběrateli pro svou historickou hodnotu. Zlatá třídolarovka 1854-O patří spolu s 1854-D z Dahlonegy k ražbám mimo Philadelphii z prvního roku vydání.

Technologicky byla neworleanská mincovna dobře vybavena - používala parní stroje od roku 1845 a byla první jižní institucí s elektrickým osvětlením v roce 1882. Kvalita ražeb však často trpěla vysokou vlhkostí a opotřebením razidel, což vedlo k charakteristicky slabým detailům na mnoha ražbách se značkou O, paradoxně zvyšujícím jejich sběratelskou hodnotu.