Neworleanská mincovna

Mince z mincovny New OrleansNeworleanská mincovna byla pobočka americké federální mincovny v New Orleans v Louisianě, která razila zlaté a stříbrné mince v letech 1838–1861 a 1879–1909 a označovala je mincovní značkou O. Její budova od architekta Williama Stricklanda je nejstarší dochovanou stavbou, v níž sídlila mincovna USA.

Období ražby 1838–1861 a 1879–1909
Mincovní značka O
První mince 30 stříbrných deseticentů, 7. května 1838
Architekt budovy William Strickland, řecký klasicistní sloh
Hlavní ražba po roce 1879 Morganův dolar (1879–1904)
Celková produkce přes 427 milionů zlatých a stříbrných mincí
Dnešní využití pobočka Louisiana State Museum (od 1981), národní historická památka (od 1975)

Historie

Neworleanská mincovna vznikla roku 1835, kdy federální vláda zřídila tři pobočné mincovny; vedle New Orleans to byly Charlotte a Dahlonega. New Orleans tehdy vedl víc zahraničního obchodu než kterékoli jiné město Spojených států. Budovu v řeckém klasicistním slohu navrhl architekt William Strickland a stojí na Esplanade Avenue na okraji Francouzské čtvrti (French Quarter), nedaleko řeky Mississippi. Provoz začal 8. března 1838 uložením prvního mexického zlata a první mince – 30 stříbrných deseticentů – vyrazila mincovna 7. května 1838. Přístavem každoročně procházelo velké množství mexického zlata, což z New Orleans udělalo důležité ražební středisko.

Před občanskou válkou razila mincovna celou škálu amerických mincí od stříbrných třícentů po zlaté dvacetidolarovky známé jako double eagle. Do poloviny 50. let 19. století, kdy začala ve velkém razit zlato mincovna v San Francisku, byla nejvýznamnější pobočnou mincovnou USA.

Louisiana vystoupila z Unie 26. ledna 1861 a mincovna přešla pod správu státu Louisiana a poté Konfederace, která ve službě ponechala dosavadní úředníky. Konfederace razila od 1. dubna 1861, dokud během téhož měsíce nedošly drahé kovy; z 2 532 633 půldolarů s letopočtem 1861 a značkou O jich vyrazila 962 633, vesměs původními federálními razidly. Na jaře 1862 dobylo město unijní loďstvo pod velením admirála Davida Farraguta a mincovna už do konce války nerazila.

Ražba se obnovila roku 1879, hlavně kvůli stříbrným dolarům podle Blandova-Allisonova zákona z roku 1878, který vládě ukládal každoročně nakupovat velké množství stříbra a razit z něj dolary. Morganovy dolary z let 1879–1904 jsou nejčastější mincí, kterou neworleanská mincovna vyrazila. Roku 1909 odmítlo ministerstvo financí uvolnit peníze na provoz, čímž ražba skončila; formálně byla mincovna zrušena roku 1911. Budova pak sloužila jako zkušební úřad, v letech 1932–1943 jako federální věznice a později jako sklad pobřežní stráže. Od roku 1981 je pobočkou Louisiana State Museum a od roku 1975 národní historickou památkou.

Významné emise a technické aspekty

Ražby z roku 1861 vznikaly postupně za Unie, státu Louisiana a Konfederace. Konfederační ražby se od federálních většinou nedají rozlišit; u půldolarů je prozrazují jen některé variety razidel. Sběratelé je vyhledávají pro jejich historii. Zlatá třídolarovka 1854-O vznikla v prvním roce ražby tohoto nominálu, stejně jako 1854-D z Dahlonegy, a rok 1854 je jediný, kdy se třídolarovky razily v New Orleans.

Na parní pohon přešly stroje mincovny během oprav dokončených roku 1859. Mincovní značka O je u většiny mincí na rubu; výjimkou jsou půldolary typu Capped Bust z let 1838–1839, které ji mají na líci. Ražby se značkou O mají pověst průměrné kvality: bývají méně lesklé a ve středu mince slabě doražené.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet