Nicopolis ad Istrum

Nicopolis ad Istrum bylo významné římské město v provincii Dolní Moesie (dnešní severní Bulharsko), které fungovalo jako regionální mincovna produkující bronzové a stříbrné provinční mince s portréty císařů a místními motivy. Tyto autonomní ražby dokumentují ekonomickou prosperitu a kulturní význam města v období římské nadvlády na Balkáně.

Historie

Nicopolis ad Istrum (Město vítězství u Dunaje) bylo založeno císařem Trajánem kolem roku 106-109 našeho letopočtu na památku jeho vítězství nad Dáky. Město leželo na strategickém místě u soutoku řek Jantra a Rositsa, na důležité obchodní cestě spojující Dunaj s Černým mořem. Název města odkazoval na vítězství (řecky nike) a jeho polohu u Istru (antický název Dunaje).

Mincovní činnost začala za vlády císaře Hadriana (117-138), kdy město získalo právo razit vlastní bronzové mince pro lokální oběh. První ražby nesly řecký nápis ΝΙΚΟΠΟΛΙC ΠΡΟC ΙCΤΡΟΝ a zobrazovaly císařův portrét na aversu a místní božstva nebo architektonické památky na reversu. Charakteristické byly zobrazení říčního boha Istru s rákosím a Tyché – bohyně štěstí města s hradební korunou.

Zlatý věk mincovny nastal za dynastie Severovců (193-235). Císař Septimius Severus povýšil Nicopolis na významné administrativní centrum a rozšířil mincovní práva. Vznikaly velké bronzové medailony s komplexními mytologickými scénami a architektonickými vyobrazeními. Za vlády Caracally razila mincovna stříbrné tetradrachmy provinciálního typu. Mince této éry dokumentují bohatství města – zobrazují chrámy, divadlo, nymfeum a městské hradby.

V období vojenské anarchie (235-284) pokračovala mincovna v produkci navzdory politickému chaosu. Ražby za císařů Gordiana III., Filipa Araba a Trajana Decia patří k umělecky nejcennějším. Objevují se složité mytologické výjevy – Héraklovy práce, trojská válka, místní kulty. Unikátní jsou mince zobrazující gladiátorské hry a zvířecí zápasy v místním amfiteátru.

Mincovní činnost dosáhla vrcholu za císaře Elagabala (218-222), kdy byly vyraženy největší bronzové medailony – některé o průměru až 45 mm. Tyto prestižní ražby zobrazovaly císařskou rodinu, vojenská vítězství a náboženské slavnosti. Poslední významné emise pocházejí z vlády Severuse Alexandra (222-235). Charakteristické jsou detailní zobrazení městské architektury včetně agory, termy a hippodromu.

Konec mincovní činnosti přišel za vlády Gordiana III. kolem roku 238-244. Důvodem bylo pravděpodobně vyčerpání ekonomických zdrojů a rostoucí nebezpečí barbarských nájezdů. Město bylo v roce 250 těžce poškozeno gótskou invazí a mincovna už nebyla obnovena. Po reformách císaře Diokleciána ztratily provinciální mincovny svůj význam. Nicopolis pokračoval jako město, ale bez mincovních práv až do zničení Avary v 6. století.

Charakteristické ražby a ikonografie

Mince z Nicopolis ad Istrum se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou a bohatou ikonografií. Na aversech dominovaly portréty císařů s latinskými nápisy, na reversech řecké legendy a místní motivy. Typické byly zobrazení říčního boha Istru ležícího s veslem a rohom hojnosti, městské Tyché s hradební korunou a orla s věncem – symbol římské moci.

Náboženské motivy zahrnovaly řecko-římské bohy přizpůsobené místním kultům – Zeus Nikopolis, Apollón Sauroktonos (ještěrkobijec), Artemis lovkyně. Objevují se i thrácká božstva jako Jezdec hérós. Architektonické motivy dokumentují městskou zástavbu – tetrastylové chrámy, městské brány, stoá. Unikátní jsou agonistické scény – atletické a gladiátorské zápasy.

Mezi nejvzácnější ražby patří velké bronzové medailony Septimia Severa s panoramatem města, stříbrné tetradrachmy Caracally, mince s mytologickými cykly za Gordiana III. a poslední emise s dramatickými vojenskými scénami. Technicky zajímavé jsou kontramarchy – přeražby starších mincí novými razidly. Numismaticky cenné jsou hybridní ražby kombinující různé aversy a reversy.

Zajímavosti

• Na mincích z Nicopolis je nejstarší zobrazení operace šedého zákalu – reliéf lékaře odstraňujícího oční zákal jehlou (220 n. l.)
• Mince císaře Elagabala zobrazují první známé vyobrazení žonglérského představení v římském umění
• Bronzový medailon z roku 215 obsahuje tajný křesťanský symbol – rybu ukrytou v ornamentálním rámci
• Největší mince z Nicopolis vážila přes 60 gramů bronzu – sloužila spíše jako medaile než oběživo
• V roce 1985 byl u Nicopolis objeven depot 10 000 mincí – největší nález provinciálních ražeb na Balkáně