Nikl

Nikl je tvrdý, stříbřitě lesklý kov s vysokou odolností vůči korozi, který se hojně využívá v mincovnictví, zejména ve slitinách pro výrobu oběžných mincí. Má také významné uplatnění v průmyslu a elektrotechnice.

Historie

Nikl byl objeven jako prvek v 18. století a pojmenován podle německého slova „kupfernickel“ – „ďábelské měď“, protože horníci si mysleli, že jde o měděnou rudu, ze které nešlo vytavit měď. V mincovnictví se začal využívat ve 2. polovině 19. století jako levnější a odolnější alternativa ke stříbru.

• Velmi tvrdý a odolný kov – ideální pro mince, které procházejí častým oběhem.
• Často se používá ve slitinách, např. niklová mosaz nebo niklzinek.
• Odolný vůči oxidaci a chemikáliím, což zajišťuje dlouhou životnost mincí i v náročných podmínkách.

Význam pro investory a sběratele

• Nikl není investičním kovem ve smyslu uchování hodnoty, ale je důležitý pro oběžné mince a některé historické ražby.
• Sběratelé oceňují mince s vysokým obsahem niklu pro jejich lesk, trvanlivost a častý výskyt v oběhu.
• U některých lidí může vyvolávat alergické reakce, což bývá důvodem pro omezení jeho použití ve špercích a některých mincích.

Příklady

• Československé 1 Kčs (1961–1990) – ražené z niklu, známé svou tvrdostí a odolností.
• Americký 5cent „nickel“ – populární přezdívka mince i díky obsahu niklu ve slitině.
• Současné euromince – některé nominály obsahují nikl nebo slitiny s niklem kvůli životnosti.

Zajímavosti

• Nikl je jedním z mála kovů, který má přirozený magnetismus – uplatňuje se i v testování pravosti mincí.
• Během 2. světové války byly některé mince nahrazeny jiným kovem, protože nikl byl považován za strategickou surovinu.
• Navzdory názvu „nickel“ americký 5cent neobsahuje od roku 1946 100% niklu, ale slitinu mědi a niklu.