Novoražba

Novoražba je mince vyrobená po delším časovém odstupu s využitím původních razidel a ze stejného kovu jako historická předloha. Legální novoražby vznikají se souhlasem státních autorit a jsou označeny speciálními značkami, které je odlišují od originálů. Tento způsob ražby umožňuje zpřístupnit vzácné historické mince širšímu okruhu sběratelů při zachování autentického vzhledu.

Historie

Fenomén novoražeb se objevil již v 18. století, kdy evropské mincovny začaly obnovovat ražbu populárních obchodních mincí pro mezinárodní obchod. Průkopníkem byla vídeňská mincovna, která od roku 1780 nepřetržitě razila Marie Terezie tolary s neměnným letopočtem. Tyto stříbrné mince se staly oblíbeným platidlem v Africe a na Blízkém východě, kde místní obchodníci důvěřovali pouze mincím s portrétem císařovny.

V 19. století se praxe novoražeb rozšířila po celé Evropě. Důvodem byl rostoucí zájem sběratelů o historické mince a snaha států uspokojit tuto poptávku bez nutnosti rozprodávat muzejní sbírky. Rakouská mincovna zahájila v roce 1892 program novoražeb zlatých osmizlatníků a čtyřzlatníků Františka Josefa I., které byly určeny především pro numismatický trh. Tyto ražby nesly původní letopočty, ale byly vyrobeny moderními technologiemi zajišťujícími vyšší kvalitu.

Významnou kapitolu představují novoražby svatováclavských dukátů zahájené v roce 1915. Tyto prestižní zlaté mince s tisíciletou tradicí byly obnoveny během první světové války jako forma uchování hodnoty. Rakousko-uherská mincovna v Kremnici vyrobila tisíce kusů s původními letopočty, ale s drobnými odlišnostmi v detailech, které umožňují rozpoznat novoražbu od originálu.

Meziválečné období přineslo rozmach oficiálních novoražeb pro sběratelský trh. Státní mincovny v Německu, Rakousku a Švýcarsku systematicky obnovovaly ražbu historických nominálů. Československo se k tomuto trendu připojilo až později, především kvůli silné tradici původních ražeb. První československé novoražby vznikly v 60. letech 20. století, kdy Státní mincovna v Kremnici obnovila výrobu některých předválečných vzorů.

Temnou stránkou historie novoražeb jsou nelegální doražby, které se objevovaly již od 19. století. Nejznámější skandál vypukl v roce 1924, kdy bylo odhaleno padělání československých pětihaléřů ročníku 1924. Neznámí pachatelé získali původní razidla a vyrobili statisíce kusů, které zaplavily trh. Tyto doražby byly tak kvalitní, že je bylo téměř nemožné odlišit od originálů, což vedlo k přísným opatřením v zabezpečení mincovních razidel.

Moderní éra novoražeb začala v 70. letech 20. století s rozvojem investičního trhu se zlatem. Rakouská mincovna obnovila ražbu historických dukátů a zlatníků, které se staly populární investiční alternativou. Od roku 1989 tyto novoražby nesou malé rozlišovací značky nebo dodatečné označení roku skutečné ražby. Podobný přístup zvolily i další evropské mincovny, které dnes nabízejí širokou škálu historických replik označených jako oficiální novoražby.

Typy novoražeb a jejich identifikace

Novoražby se dělí na oficiální a neoficiální. Oficiální novoražby jsou vyráběny státními mincovnami nebo s jejich povolením a nesou rozlišovací značky. Tyto značky mohou mít podobu drobného symbolu, dodatečného puncovního znamení, mikroskopického textu nebo změny v detailech reliéfu. Například moderní rakouské dukáty nesou malou značku mincovny vedle původního letopočtu.

Technické provedení novoražeb často převyšuje kvalitu originálů díky použití moderních technologií. Současné ražební lisy dokážou vytvořit ostřejší reliéf a přesnější detaily než historické šroubové lisy. Paradoxně tato dokonalost může být vodítkem pro rozpoznání novoražby od originálu, který vykazuje charakteristické nedokonalosti dobové výroby.

Právní status novoražeb je jasně definován. Legální novoražby musí být označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně s originálem. Prodej neoznačených novoražeb jako originálů je považován za podvod. Sběratelská hodnota oficiálních novoražeb je obvykle výrazně nižší než u originálů, ale stále představují zajímavé numismatické předměty.

Zajímavosti

• Marie Terezie tolary z roku 1780 se razí dodnes a celkový náklad přesáhl 400 milionů kusů
• Některé africké státy uznávaly novoražby Marie Terezie tolarů jako oficiální platidlo až do 60. let 20. století
• Nejdražší novoražba byla prodána za 2 miliony korun - šlo o vzácný typ dukátu s chybou v ražbě
• Vatikán vydává novoražby historických papežských mincí s moderními bezpečnostními prvky
• Čínské novoražby stříbrných dolarů jsou tak dokonalé, že mate i zkušené numismatiky
• Původní razidla pro novoražby jsou dnes střežena jako státní tajemství