Pamětní bankovka

Pamětní bankovka je speciální bankovka vydávaná centrální bankou k připomenutí významných historických událostí, výročí nebo osobností. Tyto bankovky mají zákonnou platnost, ale primárně slouží jako sběratelské a investiční předměty s numismatickou hodnotou, která často výrazně převyšuje jejich nominální hodnotu. Moderní pamětní bankovky využívají nejpokročilejší technologie tisku a ochranné prvky, což z nich činí vrchol polygrafického umění.

Historie

První pamětní bankovky se objevily na počátku 20. století, kdy státy začaly využívat papírové peníze jako médium národní propagandy a oslav. Rakousko-Uhersko vydalo v roce 1908 pamětní stokorunovou bankovku k 60. výročí vlády Františka Josefa I. Tato emise kombinovala funkci platidla s commemorativním charakterem a stala se vzorem pro pozdější pamětní vydání.

V meziválečném období vydávaly pamětní bankovky především nově vzniklé státy jako výraz národní identity. Polsko emitovalo v roce 1919 speciální bankovky k prvnímu výročí nezávislosti, Estonsko vydalo v roce 1928 pamětní bankovku k desetiletí republiky. Československo se k této praxi připojilo až později, první skutečně pamětní charakter měly některé emise z období druhé světové války.

Zlomovým momentem bylo vydání americké dvoudolarové bankovky v roce 1976 k 200. výročí nezávislosti USA. Přestože dvoudolarovka existovala již dříve, bicentenální emise s motivem podpisu Deklarace nezávislosti se stala první moderní pamětní bankovkou s masovým nákladem. Paradoxně její neobvyklost vedla k tomu, že lidé ji začali shromažďovat místo používání.

Evropské centrální banky systematicky rozvíjely koncept pamětních bankovek od 80. let 20. století. Německá spolková banka vydala v roce 1989 pamětní dvactimarkovku k pádu Berlínské zdi, která se stala jednou z nejžádanějších evropských pamětních bankovek. Švýcarsko emitovalo speciální serie k výročím konfederace s unikátními bezpečnostními prvky.

V československém a českém prostředí začala éra pamětních bankovek až po roce 1989. První pokus představovala pamětní tisícikoruna z roku 1993 vydaná k založení České republiky, která však byla běžnou emisí bez speciálního označení. Skutečnou pamětní bankovkou se stala až tisícikoruna z roku 1998 vydaná k 80. výročí vzniku Československa.

Přelomovou se stala pamětní bankovka 100 Kč vydaná Českou národní bankou v roce 2019 ke 100. výročí zavedení československé koruny. Tato emise s unikátním designem kombinujícím historické a moderní prvky vyvolala nebývalý zájem veřejnosti. Bankovka byla vytištěna v nákladu 200 000 kusů a vyprodána během několika hodin.

Následovala pamětní bankovka nominální hodnoty 100 Kč z roku 2020 vydaná ke 100. výročí české koruny československé. Design této bankovky vycházel z původního návrhu Alfonse Muchy, který nebyl nikdy realizován. Emise se stala sběratelským hitem a její tržní hodnota rychle vzrostla na několikanásobek nominální ceny.

Světový trend pamětních bankovek pokračuje vydáváním polymerových commemorativních emisí. Kanada, Austrálie a Nový Zéland razí cestu v používání průhledných oken, hologramů a dalších high-tech prvků. Evropská centrální banka zatím pamětní eurobankovky nevydává, ale jednotlivé národní banky emitují pamětní bankovky v národních měnách před zavedením eura.

Charakteristika a typy pamětních bankovek

Pamětní bankovky se vyznačují několika specifickými vlastnostmi. Především jde o limitovaný náklad, který je výrazně nižší než u běžných emisí. Speciální design často zahrnuje netradiční motivy, portréty osobností nebo historické události. Použití pokročilých ochranných prvků překračuje standard běžných bankovek.

Rozlišujeme několik typů pamětních bankovek. Cirkulační pamětní bankovky jsou určeny pro běžný oběh, ale díky své vzácnosti jsou okamžitě stahovány sběrateli. Necirkulační pamětní bankovky jsou primárně určeny pro sběratele a prodávají se v ochranných obalech. Hybridní bankovky kombinují prvky investičních produktů s funkcí platidla.

Technologie výroby pamětních bankovek představuje špičku polygrafického umění. Využívají se speciální inkousty měnící barvu podle úhlu pohledu, mikroperforace vytvářející obrazce, průhledná okna s hologramy, reliéfní tisk pro nevidomé nebo fluorescenční prvky viditelné pouze pod UV světlem. Některé pamětní bankovky obsahují fragmenty historických dokumentů nebo části originálních tiskových desek.

Zajímavosti

• Nejdražší pamětní bankovka světa je singapurská 10 000 dolarů z roku 2014, prodaná za 180 000 dolarů
• Česká pamětní stokoruna z roku 2019 obsahuje 13 různých ochranných prvků včetně skrytého portrétu T. G. Masaryka
• Vatikán vydal jedinou pamětní eurobankovku v roce 2015 - soukromou emisi 0 euro k návštěvě papeže
• Čínská pamětní bankovka k olympiádě 2008 byla první polymerovou bankovkou v historii Číny
• Některé české banky prodávaly pamětní stokoruny z roku 2019 za 500-1000 Kč již v den vydání
• Nejmenší pamětní bankovka měří 75 x 33 mm - rumunská 1 leu z roku 2005 vytištěná na polymeru