Pětisetkoruna

Pětisetkoruna (500 koruna) představuje vysoký nominál v československém a českém měnovém systému, který existuje jak v podobě pamětních stříbrných mincí od roku 1981, tak jako papírová bankovka s bohatou historií sahající do roku 1919. Tento nominál kombinuje praktickou funkci významného platidla s uměleckou a sběratelskou hodnotou, zejména díky návrhům předních výtvarníků jako Alfonse Muchy nebo Oldřicha Kulhánka. Současná česká pětisetkorunová bankovka s portrétem Boženy Němcové patří mezi nejkrásnější evropské bankovky a stříbrné pamětní pětisetkoruny jsou vyhledávanými sběratelskými artikly.

Historie mincovní pětisetkoruny

První pětisetkorunová mince spatřila světlo světa v roce 1981 jako součást programu československých pamětních stříbrných mincí. Tato premiérová emise připomínala 150. výročí úmrtí národního buditele Ľudovíta Štúra, klíčové osobnosti slovenského národního obrození. Mince o hmotnosti 24 gramů a vysoké ryzosti 900/1000 představovala vrchol československého medailérského umění 80. let.

Design první pětisetkoruny vytvořil přední slovenský medailér, který dokázal na omezené ploše zkombinovat portrét Štúra s národními symboly. Technicky šlo o náročnou ražbu vyžadující speciální lisy schopné vyvinout tlak přes 800 tun. Náklad činil 55 000 kusů, z toho pouze 5000 v kvalitě proof určených pro sběratele. Běžná kvalita byla distribuována prostřednictvím spořitelen za nominální hodnotu.

Druhá a zároveň poslední československá pětisetkoruna vznikla v paradoxní situaci roku 1993. Přestože byla fyzicky vyražena až po rozdělení Československa 31. prosince 1992, nesla ještě státní znak a název Československé federativní republiky. Tato emise oslavovala stoleté výročí organizovaného tenisu v Československu, zobrazovala tenisový míček a raketu v dynamické kompozici. Právní kuriozita spočívá v tom, že mince nikdy neměla status zákonného platidla, protože stát uvedený na minci již neexistoval.

Od roku 1993 pokračuje Česká národní banka v tradici stříbrných pamětních mincí, ale v nominální hodnotě 200 korun. Pětisetkorunový nominál v mincovní podobě již nebyl obnoven, částečně kvůli vysoké nominální hodnotě vzhledem k ceně stříbra. Slovensko naopak zavedlo pamětní pětisetkoruny, ale pouze jako bimetalické oběžné mince, nikoli stříbrné sběratelské ražby.

Historie bankovky pětisetkoruny

Papírová pětisetkoruna má mnohem delší historii než její mincovní protějšek. První emise vznikla 20. října 1919, pouhý rok po vzniku Československa. Design vytvořil slavný secesní umělec Alfons Mucha, který navrhl kompletní první sérii československých bankovek. Muchova pětisetkoruna zobrazovala alegorickou ženskou postavu symbolizující Svobodu s vavřínovým věncem, obklopenou ornamentální bordurou s lipovými listy.

Muchův návrh se však nikdy nedostal do masového oběhu. Technické problémy s tiskem a obavy z padělání vedly k tomu, že byla vytištěna pouze omezená série. Definitivní verze pětisetkoruny vstoupila do oběhu až 6. října 1923 s modifikovaným designem, který byl jednodušší na výrobu a obsahoval více ochranných prvků. Tato bankovka se stala terčem rozsáhlého padělatelského gangu vedeného jistým Meczarosem, operujícím z území Maďarska.

Během první republiky prošla pětisetkoruna několika redesigny a technologickými vylepšeními. Verze z roku 1929 přinesla portrét prezidenta T. G. Masaryka, což vyvolalo politické kontroverze. Některé strany považovaly zobrazení žijící osoby na bankovce za nevhodné. Kompromisem byla emise z roku 1932 s alegoriemi Zemědělství a Průmyslu.

Za protektorátu byly československé pětisetkoruny postupně stahovány a nahrazovány protektorátními bankovkami. Zajímavostí je, že nacisté využívali zabavené tiskové desky k výrobě falešných spojeneckých bankovek v rámci operace Bernhard. Po válce byla v roce 1946 vydána provizorní pětisetkoruna s jednoduchým designem kvůli nedostatku kvalitního papíru a tiskařských kapacit.

Komunistická éra přinesla ideologicky podbarvené motivy. Pětisetkoruna z roku 1958 zobrazovala partizána a rudoarmějce, verze z roku 1973 dělníka s kladivem. Technicky zajímavá byla emise z roku 1985 s vodoznakem Klementa Gottwalda, který byl po revoluci 1989 důvodem pro rychlé stažení těchto bankovek z oběhu.

Současná česká pětisetkorunová bankovka vznikla podle návrhu Oldřicha Kulhánka a vstoupila do oběhu 21. července 1993. Zobrazuje Boženu Němcovou, nejvýznamnější českou spisovatelku 19. století, na líci a alegorii Ženy symbolizující krásu, mateřství a lásku na rubu. Růžová barva bankovky odkazuje na romantismus a ženský element. Design získal několik mezinárodních ocenění za výtvarné zpracování.

Technické parametry a ochranné prvky

Mincovní pětisetkoruny měly standardizované parametry: průměr 40 mm, hmotnost 24 gramů, ryzost 900/1000 stříbra. Hrana byla vroubkovaná s nápisem obsahujícím nominální hodnotu. Ražba probíhala v kremnicko-štiavnické mincovně na speciálních lisech dovezených ze Švýcarska. Kvalita proof vyžadovala trojnásobnou ražbu každého kusu.

Současná bankovka obsahuje špičkové ochranné prvky: vodoznak s portrétem B. Němcové, ochranný proužek s mikrotextem, opticky proměnlivou barvu, skrytý obraz viditelný pod úhlem, mikrotext, soutiskové značky a reliéfní tisk pro nevidomé. Od roku 2023 jsou v oběhu modernizované verze s dalšími ochrannými prvky včetně hologramu.

Ekonomický a kulturní význam

Pětisetkoruna představuje významnou kupní sílu v českém měnovém systému. V roce 1919 odpovídala měsíčnímu platu úředníka, v roce 1993 týdenní mzdě průměrného zaměstnance, dnes zhruba čtyřem hodinám práce za minimální mzdu. Tato dlouhodobá eroze kupní síly dokumentuje stoletou inflaci, která znehodnotila korunu o více než 99%.

Kulturně se pětisetkoruna stala součástí národní identity. Portrét Boženy Němcové na současné bankovce připomíná zlatou éru české literatury. Muchova secesní pětisetkoruna z roku 1919 je považována za vrcholné dílo užitého umění a originální exempláře dosahují na aukcích cen přes milion korun.

Zajímavosti

• Muchova původní pětisetkoruna z roku 1919 je nejdražší československou bankovkou - kvalitní exemplář stojí přes 1,5 milionu korun
• Padělatel Meczaros vyrobil v letech 1921-1923 přes 2 miliony falešných pětisetkorun, což způsobilo měnovou krizi
• Stříbrná pětisetkoruna z roku 1993 je právně neplatná, protože stát na ní uvedený v době vydání neexistoval
• Božena Němcová na současné bankovce je zobrazena podle portrétu z roku 1859, kdy jí bylo 39 let
• V roce 2000 byla vyražena zlatá replika Muchovy pětisetkoruny v nákladu 100 kusů - cena přesáhla 500 000 Kč
• Nejvzácnější variantou je zkusmý tisk pětisetkoruny z roku 1946 na hedvábném papíře - existují pouze 3 kusy