Předseda vlády

Předseda vlády je ústavní funkce vedoucího představitele výkonné moci v parlamentních demokraciích, jehož úřad se v numismatice objevuje především na pamětních mincích vydávaných k významným státním výročím. V českém prostředí je tato funkce ekvivalentem premiéra, přičemž žádný český nebo československý předseda vlády se dosud neobjevil na oficiální oběžné minci.

Historie

Funkce předsedy vlády se v českých zemích objevila poprvé za Rakouska-Uherska, kdy byl roku 1867 jmenován první předseda rakouské vlády Friedrich Ferdinand von Beust. Mince této doby nesly výhradně portrét císaře Františka Josefa I., ústavní ministři včetně předsedy vlády neměli právo numismatického zobrazení. Tato tradice oddělení panovnické a vládní reprezentace ovlivnila pozdější československou praxi.

První československý předseda vlády Karel Kramář nastoupil do funkce 14. listopadu 1918. Ačkoli byl klíčovou postavou vzniku republiky, na prvorepublikových mincích se neobjevil. Československé mince nesly státní znak, lva a alegorie, nikoli portréty žijících politiků. Antonín Švehla, nejdéle sloužící meziválečný předseda vlády, byl uctěn pouze neoficiálními medailemi vydanými agrární stranou.

Období protektorátu znamenalo formální zachování funkce předsedy vlády, ale skutečnou moc držel říšský protektor. Předsedové vlády Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert se na protektorátních mincích neobjevili, ty nesly říšskou orlici a lipové listy. Londýnská exilová vláda Jana Šrámka neměla možnost razit vlastní mince, pouze vydávala dluhopisy s podpisy členů vlády.

Poválečné období vidělo rychlé střídání předsedů vlád. Zdeněk Fierlinger, Klement Gottwald a Antonín Zápotocký postupně převzali funkci, přičemž Gottwald a Zápotocký se později stali prezidenty. Jejich portréty se objevily na mincích až jako prezidentů, nikoli předsedů vlády. Komunistický režim razil mince s ideologickými motivy, nikoli s portréty stranických funkcionářů kromě prezidentů.

Normalizační éra znamenala dlouhá období vlád Lubomíra Štrougala a později Ladislava Adamce. Československé mince tohoto období nesly státní znak, průmyslové a zemědělské motivy, ale žádné portréty. Jediným politikem na mincích byl prezident Gustav Husák na pamětních ražbách. Federální uspořádání po roce 1969 vytvořilo tři předsedy vlád - federálního, českého a slovenského, ale žádný se nedočkal numismatického ztvárnění.

Sametová revoluce přinesla vládu národního porozumění Mariána Čalfy a první demokraticky zvolenou vládu Petra Pitharta. České mince po roce 1993 zobrazují prezidenty na pamětních ražbách, ale předsedové vlád Václav Klaus, Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Jan Fischer, Petr Nečas, Jiří Rusnok, Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Petr Fiala se na oficiálních mincích neobjevili.

Evropské srovnání ukazuje podobnou praxi. Německý Bundeskanzler, francouzský Premier ministre, italský Presidente del Consiglio se na eurových oběžných mincích neobjevují. Výjimkou jsou pamětní dvoueurové mince - Německo uctilo Willyho Brandta a Helmuta Schmidta, Francie Charlese de Gaulla jako předsedu prozatímní vlády. Lucembursko zobrazuje velkovévodu, nikoli předsedu vlády.

Současná praxe České národní banky vydává pamětní mince k výročím významných osobností, ale dosud žádný předseda vlády nebyl takto poctěn. Diskuse o možné ražbě k výročí Karla Kramáře nebo Antonína Švehly zatím nevedly k realizaci. Tradice oddělení úřadu předsedy vlády od numismatické reprezentace tak pokračuje.