Půldukát

Půldukát (1/2 dukát) je zlatá mince o hmotnosti 1,73 gramu, která představovala poloviční hodnotu standardního dukátu a byla ražena v českých zemích od roku 1633 až do konce 18. století. Tato mince kombinovala prestiž zlatého oběživa s dostupnější nominální hodnotou, což ji činilo oblíbenou pro střední obchodní transakce a úspory movitějších měšťanů.

Historie

První půldukát byl vyražen na území České koruny v mincovně ve Vratislavi roku 1633 za vlády císaře Ferdinanda II. Mincmistrem byl Jan Ziesler, který zavedl tuto novou nominální hodnotu jako reakci na rostoucí potřebu drobnějších zlatých mincí v období třicetileté války. Vratislavská mincovna se tak stala průkopníkem v ražbě této denominace, která se rychle rozšířila do dalších habsburských mincoven.

Za vlády Leopolda I. (1657-1705) se výroba půldukátů rozšířila do dalších českých mincoven. Od roku 1665 začala ražbu v Praze pod vedením mincmistra Kryštofa Margalika, který razil půldukáty s vylepšeným reliéfem císařského portrétu. Roku 1690 se k produkci připojila prestižní mincovna v Kutné Hoře pod správou mincmistra Kryštofa Kraheho, následovaná v roce 1696 pražskou mincovnou vedenou Robertem Egererem.

Významnou změnu přinesla měnová reforma Josefa I. (1705-1711), která sjednotila standard půldukátů napříč celou habsburskou monarchií. Hmotnost byla přesně stanovena na 1,73 gramu při ryzosti 986/1000, což odpovídalo 3,44 gramu čistého zlata. Tento standard zůstal zachován po celé 18. století a zajistil půldukátům stabilní hodnotu a široké přijetí v mezinárodním obchodě.

Období vlády Karla VI. (1711-1740) představovalo vrchol ražby půldukátů v českých zemích. Produkce však byla postupně centralizována do Vratislavi, kde fungovala nejmodernější ražební technologie. Po roce 1719 již české mincovny v Praze a Kutné Hoře půldukáty nerazily, výroba pokračovala výhradně ve slezské metropoli až do konce 18. století.

Posledním významným milníkem byl půldukát z roku 1696 ražený v pražské mincovně, který se stal nejhledanějším českým půldukátem mezi sběrateli. Tato emise vyniká mimořádnou kvalitou ražby a je považována za vrchol barokního mincovního umění. Exempláře v zachovalém stavu dnes dosahují hodnot přesahujících stonásobek ceny obsaženého zlata.

Kromě státních mincoven byly půldukáty často raženy také v biskupských mincovnách, zejména v Olomouci, Vratislavi a Kroměříži. Tyto církevní ražby se vyznačovaly specifickou ikonografií kombinující císařské symboly s církevní heraldikou. Biskupské půldukáty byly určeny především pro reprezentační účely a dary, jejich produkce byla výrazně nižší než u státních emisí.

Technické parametry a ikonografie

Standardní půldukát měl průměr 20-22 milimetrů a hmotnost 1,73 gramu při ryzosti 986/1000. Síla mince se pohybovala kolem 0,7 milimetru, což vyžadovalo precizní práci pregéřů při ražbě. Na averzu byl zpravidla zobrazen portrét vládnoucího panovníka s latinským opisem titulů, na reverzu pak říšská orlice nebo habsburský erb s hodnotovým označením.

Ražba půldukátů vyžadovala speciální razidla z kalené oceli s jemně rytým reliéfem. Pro dosažení ostrého otisku na tvrdém zlatě bylo nutné použít větší tlak než u stříbrných mincí. Střížky byly připravovány ceichováním - přesným vážením a adjustací každého kusu před ražbou. Kvalita ražby byla přísně kontrolována, vadné kusy byly přetaveny.

Vedle běžných emisí vznikaly také reprezentační ražby určené jako diplomatické dary nebo pro sbírky významných osobností. Tyto kusy se vyznačovaly hlubším reliéfem, leštěným polem a často byly raženy z prvních razidel. Dnes patří k nejvzácnějším numismatickým předmětům českého původu.

Zajímavosti

• Název půldukát pochází z italského "mezzo ducato" a do češtiny se dostal přes německé "Halbdukat"
• Nejdražší český půldukát z roku 1696 se v roce 2019 prodal za 385 000 Kč na aukci v Praze
• Falšování půldukátů bylo ve středověku trestáno upálením zaživa, přesto existuje mnoho dobových padělků
• Církevní půldukáty ražené biskupy často obsahovaly relikvie svatých zapracované do kovu
• Za třicetileté války sloužily půldukáty jako nouzová měna při nedostatku stříbrných mincí
• Moderní ražby půldukátů České národní banky váží pouze 1,75 gramu kvůli metrickému systému