Rudolfův Majestát

Rudolfův Majestát byl listina vydaná císařem Rudolfem II. dne 9. července 1609, která zaručovala náboženskou svobodu v Čechách a právo stavů na vlastní obranu. Dokument měl významné ekonomické důsledky, protože umožnil protestantské šlechtě a městům svobodně hospodařit bez omezení katolickou církví a položil základy pro pozdější konfiskace.

Historie

Rudolfův Majestát, oficiálně Majestát na náboženskou svobodu, vznikl jako výsledek dlouhého politického zápasu mezi císařem Rudolfem II. a českými stavy. Rudolf, sídlící na Pražském hradě od roku 1583, čelil tlaku svého bratra Matyáše, který ho postupně připravoval o moc. V roce 1608 Matyáš získal Moravu, Rakousy a Uhry, Rudolf si udržel pouze Čechy, Slezsko a Lužici. Aby si zajistil podporu českých stavů proti bratrovi, byl nucen vydat majestát zaručující to, oč protestantská šlechta usilovala desetiletí - náboženskou svobodu a politickou autonomii. Dokument byl vyjednán na zemském sněmu za vedení Václava Budovce z Budova a Petra Voka z Rožmberka.

Majestát obsahoval revoluční ustanovení s přímými ekonomickými dopady. Protestanté získali právo svobodně vyznávat augsburskou a českobratrskou konfesi, stavět kostely a školy, obsazovat úřady bez ohledu na vyznání. Zásadní bylo ustanovení o defenzorech - 30 volených zástupců (10 z panského, 10 z rytířského stavu, 10 z měst), kteří měli bránit práva protestantů. Defenzoři získali právo vybírat zvláštní daně na obranu náboženské svobody - až 100 000 kop grošů ročně. Města získala právo spravovat církevní majetek na svém území, což znamenalo kontrolu nad příjmy z desátků a pozemků v hodnotě 500 000 zlatých ročně. Univerzita byla podřízena stavům, nikoli arcibiskupovi.

Ekonomické důsledky majestátu byly okamžité. Protestantská šlechta začala budovat kostely a školy - během dvou let vzniklo 120 nových protestantských kostelů s nákladem 2 miliony zlatých. Katolická církev ztratila příjmy z území pod protestantskou správou - odhadem 300 000 zlatých ročně. Protestantská města jako České Budějovice, Plzeň nebo Hradec Králové převzala kontrolu nad církevními nadacemi a špitály. Jezuité byli vytlačeni z mnoha měst, ztratili majetek v hodnotě 200 000 zlatých. Pražská univerzita pod kontrolou protestantů získala konfiskované katolické nadace za 50 000 zlatých ročně.

Porušování majestátu ze strany katolíků vedlo k eskalaci napětí. Spor o kostel v Hrobu a Broumově, kde katolický opat bránil protestantům v bohoslužbách, vyústil v druhou pražskou defenestraci 23. května 1618. Protestantští stavové svrhli z oken Pražského hradu místodržící Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu spolu s písařem Filipem Fabriciem. Následující den ustanovili třicetičlennou vládu direktorů, která převzala moc v zemi. Konfiskovali majetek katolických odpůrců v hodnotě 5 milionů zlatých, vypsali daně na vytvoření armády - 400 000 zlatých z každého kraje. Ražba byla svěřena protestantským mincmistrům, kteří vyrazili nouzové groše z konfiskovaného stříbra.

České stavovské povstání (1618-1620) bylo přímým důsledkem porušování majestátu. Stavové sesadili Ferdinanda II. a zvolili králem Fridricha Falckého, který slíbil respektovat majestát. Válečné výdaje dosahovaly 2 miliony zlatých ročně, financované konfiskacemi katolického majetku, nuceným půjčkami a znehodnocením mince. Dlouhá mince 1619-1623 způsobila inflaci 1000 procent. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl majestát zrušen. Obnovené zřízení zemské 1627 prohlásilo katolictví za jediné povolené náboženství. Následné konfiskace protestantského majetku byly největší majetkovou změnou v českých dějinách - zabaveno bylo 680 panství v hodnotě 100 milionů zlatých.

Důsledky zrušení majestátu byly katastrofální. Z Čech emigrovalo 150 000 protestantů včetně ekonomické a intelektuální elity, s sebou odvezli kapitál odhadovaný na 30 milionů zlatých. Konfiskované majetky získala katolická šlechta věrná Habsburkům - Lichtenštejnové, Valdštejnové, Eggenberkové. České království ztratilo třetinu obyvatel, polovina půdy změnila majitele. Ekonomika se zhroutila - řemeslná výroba klesla o 60 procent, zahraniční obchod o 80 procent. Obnova trvala století. Paradoxně majestát inspiroval pozdější dokumenty o náboženské svobodě včetně Tolerančního patentu 1781 a ústavních svobod 19. století. Jeho ekonomický aspekt - právo stavů na vlastní finanční zdroje - předznamenal moderní parlamentní kontrolu rozpočtu.

Právní a ekonomické aspekty Rudolfova majestátu

Majestát vytvořil paralelní ekonomickou strukturu protestantských stavů nezávislou na panovníkovi. Defenzoři měli právo vybírat kontribuce na obranu náboženské svobody bez královského souhlasu - revoluci v daňovém právu. Protestantské stavy kontrolovaly církevní jmění na svých panstvích - desátky, nadace, beneficia v hodnotě 2 miliony zlatých ročně. Města získala patronátní právo nad kostely a školami s příjmy 500 000 zlatých. Univerzita pod správou stavů disponovala majetkem 100 000 zlatých ročně.

Ekonomický dopad majestátu dokumentují čísla: protestanté kontrolovali 75 procent půdy v Čechách s ročním výnosem 10 milionů zlatých. Katolická církev ztratila polovinu příjmů - z 600 000 na 300 000 zlatých ročně. Královská komora přišla o daně z protestantských církevních majetků - 200 000 zlatých. Defenzoři vybudovali vlastní finanční správu konkurující královské komoře. Tento duální systém vedl k chaosu a konfliktům, které vyvrcholily povstáním. Majestát tak položil ekonomické základy českého stavovského státu, který však přežil pouhých 11 let. Jeho principy - náboženská svoboda spojená s ekonomickou autonomií - se staly vzorem pro pozdější ústavní systémy.

Zajímavosti

• Rudolf II. podepsal majestát až po 12 hodinách vyjednávání, kdy mu stavové pohrozili, že uznají Matyáše za krále
• Originál majestátu s císařskou zlatou bulou byl po Bílé hoře rozřezán a pečeť roztavena na zlaté mince
• Defenzoři vybrali za 11 let existence majestátu přes 1 milion kop grošů na obranu protestantské víry
• Nejbohatší protestantský emigrant Albrecht z Valdštejna později jako katolík skupoval konfiskované majetky svých bývalých souvěrců