Rytířské řády

Rytířské řády představovaly vojensko-náboženské organizace středověku, které kombinovaly mnišské sliby s rytířskou službou, vytvářejíce mocné instituce s vlastními územími, armádami a právem ražby mincí. Tyto jedinečné korporace, vznikající během křížových výprav, akumulovaly obrovské bohatství a politický vliv, který jim umožnil razit vlastní mince jako suverénní státy. V numismatice představují řádové ražby fascinující kapitolu, dokumentující ekonomickou moc a mezinárodní význam těchto organizací.

Templáři a jejich mincovnictví

Řád chudých rytířů Krista a chrámu Šalamounova, známý jako templáři, založili roku 1119 Hugo de Payns a osm rytířů pro ochranu poutníků do Svaté země. Sídlili v al-Aksá mešitě na Chrámové hoře, odkud název. Bernard z Clairvaux sepsal řeholi kombinující cisterciáckou askezi s vojenskou službou. Bílý plášť s červeným křížem se stal symbolem řádu. Do zrušení 1312 vybudovali síť přes 9000 komend od Jeruzaléma po Skotsko.

Templářské mincovnictví bylo omezené, ale významné. V Jeruzalémském království razili denáry s nápisem SIGILLVM MILITVM XRISTI a obrazem chrámu. Ve Francii některé komendy razily oboly a denáry s templářským křížem. Tournois ražené v Tours nesly nápis TVRONVS CIVIS a templářský kříž. V Aragonu měli právo razit místní měnu. Hlavní bohatství však spočívalo v bankovnictví - půjčovali králům, převáděli peníze poutníků, spravovali královské pokladny.

Templářský finanční systém předznamenal moderní bankovnictví. Vydávali směnky umožňující vybrat peníze v jiné komendě. Vedli účetnictví s podvojným zápisem. Spravovali vklady a poskytovali úvěry s úrokem zastřeným jako "dar". Filip IV. Sličný dlužící řádu obrovské sumy inicioval jejich zničení 1307. Majetek přešel na johanity, ale legendární templářský poklad nebyl nikdy nalezen.

Johanité - suverénní mincovní páni

Řád svatého Jana Jeruzalémského, později maltézští rytíři, založil kolem 1080 bratr Gerard jako špitální bratrstvo. Po dobytí Jeruzaléma 1099 se militarizoval. Černý plášť s bílým křížem odlišoval johanity od templářů. Po pádu Akkonu 1291 přesídlili na Kypr, roku 1310 dobyli Rhodos, od 1530 vládli Maltě. Jako suverénní stát existují dodnes.

Johanitské mincovnictví na Rhodu (1310-1522) produkovalo kvalitní ražby. Gigliati - stříbrné groše s velmistrem klečícím před křížem napodobovaly neapolské ražby. Aspri s křížem a nápisem MAGISTER HOSPITALIS. Zlaté dukáty s velmistrem a sv. Janem Křtitelem. Každý velmistr razil mince se svým jménem a erbem. Rhodské mince cirkulovaly po celém východním Středomoří.

Maltézské období (1530-1798) představovalo vrchol řádového mincovnictví. Scudi a tari ze zlata konkurovaly španělským a benátským mincím. Stříbrné scudi s maltézským křížem a velmistrovým erbem. Měděné grani pro drobný oběh. Zecchini podle benátského vzoru. Mincovna ve Vallettě patřila k nejmodernějším v Evropě. Jean de la Vallette, Alof de Wignacourt, Emanuel Pinto razili miliony mincí financujících obranu křesťanstva.

Speciální ražby dokumentovaly řádové vítězství. Obsidiální mince Velké obléhání 1565. Medaile za námořní vítězství nad Turky. Sede vacante ražby mezi velmistry. Zkušební ražby a vzory v limitovaných sériích. Poslední velmistr Ferdinand von Hompesch razil mince do francouzské invaze 1798. Moderní řád razí pamětní mince jako suverénní entita.

Německý řád a jeho rozsáhlé mincovnictví

Řád německých rytířů Panny Marie Jeruzalémské založili 1190 němečtí křižáci při obléhání Akkonu. Bílý plášť s černým křížem, později přidán zlatý kříž. Po ztrátě Svaté země přesunuli těžiště do Pruska, kde vytvořili mocný řádový stát. Marienburg (Malbork) se stal největším gotickým hradem Evropy. Velmistr vládl jako suverénní kníže až do sekularizace 1525.

Německý řád razil nejrozsáhlejší spektrum mincí ze všech řádů. Brakteáty 13. století s křížem a helmem. Winriche - drobné mince s velmistrovým štítem. Groše podle českého vzoru s velmistrem na trůně. Šilinky (Schillinge) hlavní obchodní mince Baltského moře. Zlaté dukáty s Pannou Marií. Každý velmistr razil vlastní typy - Winrich von Kniprode, Konrad von Jungingen vydali miliony mincí.

Pruské řádové mincovnictví ovlivnilo celý region. Zavedli jednotný měnový systém v Prusku a Livonsku. Toruňská měnová úmluva 1528 standardizovala ražby. Gdaňská, elbingská a toruňská mincovna produkovaly řádové mince. Po porážce u Grunwaldu 1410 museli razit lehčí mince pro splácení kontribucí. Albrecht Braniborský sekularizoval řád 1525, ale pokračoval v ražbě jako pruský vévoda.

Menší řády s mincovním právem

Španělské rytířské řády získaly mincovní práva během reconquisty. Řád svatého Jakuba razil maravedí v Kastilii. Calatrava vydávala denáry s křížem. Alcántara a Montesa razily příležitostné emise. Po sjednocení Španělska ztratily mincovní autonomii.

Řád Kristův v Portugalsku, nástupce templářů, razil cruzados financující objevné plavby. Avizský řád poskytl dynastii portugalských králů. Řád Božího hrobu razil drobné mince v Jeruzalémě. Lazariáni měli omezené mincovní právo v některých komendách.

Východní řády měly vlastní ražby. Řád draka založený Zikmundem Lucemburským vydával pamětní medaile. Gruzínský řád Zlatého rouna razil místní měnu. Kyperský řád Meče měl právo ražby do tureckého dobytí 1571.

Řádové symboly na mincích

Ikonografie řádových mincí sledovala specifické vzory. Kříže různých tvarů - templářský rovnoramenný, johanitský osmihrotý, německý latinský. Velmistrové klečící, sedící na trůně nebo stojící. Patroni - sv. Jan Křtitel, Panna Maria, sv. Jiří. Erby velmistrů kombinované s řádovými znaky. Nápisy v latině identifikující řád a velmistry.

Zajímavosti

• Templářský poklad z pařížské komendy zmizel noc před zatčením 1307, dodnes nenalezen
• Maltézští rytíři razili nejmenší zlaté mince Evropy - grain vážící 0,05 gramů
• Velmistr Vallette osobně bojoval při Velkém obléhání v 70 letech, přežil tureckou střelu
• Německý řád vlastnil největší mincovnu severní Evropy v Malborku s 20 razícími stroji
• Johanité dodnes razí euro jako pozorovatel EU, jediný rytířský řád s měnovou suverenitou
• Poslední templářský velmistr Jacques de Molay proklet Filipa IV. z hranice - král zemřel do roka