Sámova říše

Sámova říše byl první doložený slovanský státní útvar ve střední Evropě. Existovala zhruba v letech 623 až 658 pod vedením franského kupce Sáma, který roku 631 porazil krále Dagoberta I. Vlastní mince nerazila – o jejím obchodu vypovídají nálezy cizích ražeb a kovových polotovarů.

Historie

Jediným soudobým pramenem je Fredegarova kronika, sepsaná v 7. století. Podle ní přišel franský kupec Sámo mezi Slovany v době, kdy se bouřili proti Avarům, postavil se do čela povstání a po vítězství si ho zvolili za svého vládce.

Nejznámější epizodou je střet s Franky. Roku 631 nebo 632 porazil Sámo franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu – místo, které se dodnes nepodařilo spolehlivě určit. Vítězství říši zajistilo samostatnost na další desetiletí.

Sámo vládl podle kroniky pětatřicet let a zemřel kolem roku 658. Po jeho smrti se říše rozpadla; nešlo o stát s pevnou správou, ale o kmenový svaz, který držel pohromadě hlavně díky osobě vůdce a vnějšímu ohrožení.

Kde přesně ležela, se neví. Uvažuje se o jižní Moravě, dolním Rakousku i Čechách a spory o Wogastisburg trvají mezi historiky dodnes. Bezpečně doložený je jen fakt, že takový útvar existoval.

Čím se platilo

Sámova říše vlastní mince nerazila – na to byla příliš krátká a organizačně jednoduchá. Ražba se na našem území objevuje až o tři století později, s českými denáry v 10. století.

Archeologické nálezy z té doby ale ukazují, že obchod fungoval. Nacházejí se byzantské a franské mince, které se sem dostaly obchodem, výkupným nebo darem, a především kovové polotovary sloužící jako platidlo. Ty jsou dobře doložené o dvě století později na Velké Moravě v podobě sekerovitých hřiven.

Sběratelsky to znamená jedno: mince ze Sámovy říše neexistuje. Co se k tématu nabízí, jsou buď cizí ražby té doby nalezené ve střední Evropě, nebo moderní pamětní medaile připomínající počátky slovanského osídlení.