Sámova říše
Sámova říše byla kmenový svaz Slovanů ze 7. století, první doložený slovanský útvar ve střední Evropě. V jejím čele stál franský kupec Sámo, který podle Fredegarovy kroniky vládl 35 let a roku 631 nebo 632 porazil u Wogastisburgu vojsko franského krále Dagoberta I. Vlastní mince nerazila.
| Vznik | 623/624 podle Fredegarovy kroniky |
|---|---|
| V čele | Sámo, franský kupec |
| Délka Sámovy vlády | 35 let |
| Rozhodující bitva | Wogastisburg, 631 nebo 632, vítězství nad Franky |
| Pramen | Fredegarova kronika |
| Vlastní mince | nerazila |
Historie
Jediným soudobým pramenem je Fredegarova kronika, sepsaná v 7. století; pozdější zprávy, například salcburský spis Conversio Bagoariorum et Carantanorum z doby kolem roku 870, z ní vycházejí. Podle kroniky přišel franský kupec Sámo mezi Slovany v době, kdy se bouřili proti Avarům, vyznamenal se v bojích a Slované si ho zvolili za svého vládce.
Nejznámější epizodou je střet s Franky. Záminkou války bylo přepadení franských kupců Slovany, za které Sámo odmítl dát zadostiučinění. Roku 631 nebo 632 porazil Sámo vojsko franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu – místo, které se dodnes nepodařilo spolehlivě určit. Vítězství říši zajistilo samostatnost na další desetiletí.
Sámo vládl podle kroniky pětatřicet let a měl dvanáct slovanských žen, s nimiž zplodil dvaadvacet synů a patnáct dcer. Nešlo o stát s pevnou správou, ale o kmenový svaz bez státních institucí; co se s ním stalo po Sámově smrti, písemné prameny neříkají.
Kde přesně říše ležela, se neví. Uvažuje se o Moravě a západním Slovensku, o Čechách i o Dolním Rakousku a spory o polohu Wogastisburgu trvají mezi historiky dodnes.
Mince a platidla
Sámova říše vlastní mince nerazila. Na území dnešního Česka razili mince ve 3. až 1. století před naším letopočtem Keltové a znovu se tu začalo razit až ve druhé polovině 10. století, kdy vznikly první české denáry.
Obchod s okolím doložuje sama Fredegarova kronika – válku s Franky vyvolalo přepadení franských kupců. Z Velké Moravy, o dvě století později, jsou doloženy železné sekerovité hřivny, kusy kovaného železa odstupňované velikostí i hmotností, které sloužily jako předmincovní platidlo.
