Sestrorecký rubl

Sestrorecký rubl je velká ruská měděná zkušební ražba s letopočtem 1771, připravená v sestroreckém zbrojním závodě. Měla představovat kovové krytí asignátů v hodnotě jednoho rublu. Kvůli hmotnosti kolem jednoho kilogramu a obtížné výrobě se do oběhu nedostala; známé originály jsou mimořádně vzácné.

Historie

Rusko za Kateřiny II. financovalo války a rozšiřující se správu. Roku 1769 zavedlo asignáty, papírové poukázky směnitelné prostřednictvím bank. Důvěra v nové platidlo měla být spojena se zásobou měděných mincí, jejichž nízká hodnota kovu vyžadovala při jednom rublu mimořádnou hmotnost.

Sestrorecký zbrojní závod u Petrohradu měl zkušenosti se zpracováním kovu a vodním pohonem. Experimentoval s výrobou velkých válcových měděných kusů nominální hodnoty jednoho rublu. Dochované zkoušky nesou letopočet 1771, jejich přesné fáze a počty se v katalozích liší.

Kus měl průměr přibližně kolem osmi centimetrů, velkou tloušťku a hmotnost zhruba jeden kilogram. Na plochách nese říšské znaky a hodnotové údaje, na hraně další nápis. Rozměry se mezi zkouškami a pozdějšími kopiemi liší, proto se nesmí použít jediná hodnota bez katalogového odkazu.

Technické potíže byly zásadní. Připravit pravidelný střížek, vyrazit velkou plochu a opatřit mohutnou hranu nápisem bylo pomalé a nákladné. Taková mince by byla nepraktická pro platby i přepravu. Projekt byl opuštěn a asignáty obíhaly bez každého papírového rublu zastoupeného jedním obřím kusem.

Originální zkušební exempláře patří k nejvzácnějším ruským ražbám. V 19. století a později vznikaly novoražby, kopie a fantazijní odlitky. Označení sestrorecký rubl se proto na trhu používá i pro předměty, které nemají status původní zkoušky.

Příběh bývá shrnován jako „největší mince světa“, takový titul závisí na definici oběžné mince, zkoušky, tvaru a hmotnosti. Přesnější je uvést, že šlo o jednu z největších kruhových měděných zkušebních ražeb a nikdy o běžné platidlo.