Siglos

Siglos (množné číslo sigloi) byl malou stříbrnou mincí perské říše Achaimenovců o hmotnosti 5,35–5,6 g. Dvacet siglů mělo hodnotu jednoho zlatého dareiku. Razil se od konce 6. století př. n. l. do pádu říše roku 330 př. n. l., na líci nesl krále s lukem a obíhal hlavně v Malé Asii.
| Stát | perská říše Achaimenovců |
|---|---|
| Kov | stříbro |
| Hmotnost | 5,35 g u raných typů, později 5,4–5,6 g |
| Hodnota | 1/20 zlatého dareiku, podle Xenofónta 7½ attického obolu |
| Hlavní mincovna | Sardy v Lýdii |
| Oběh | Malá Asie |
| Původ názvu | řecký tvar semitského slova šekel |
| Rub | vtlačená prohlubeň bez obrazu |
Historie
Peršané poznali mince po dobytí Lýdie kolem roku 546 př. n. l. a v Sardách dál razili lýdské kroiseidy. Siglos od nich převzal i hmotnost: 5,35 g vážila polovina stříbrného kroiseidu o hmotnosti 10,7 g. Mince s postavou krále zavedl Dareios I. v posledním desetiletí 6. století př. n. l. Na hliněné tabulce z Persepole z 22. roku jeho vlády, tedy z doby kolem roku 500 př. n. l., se zachoval otisk siglu s králem střílejícím z luku. Tento typ tou dobou už existoval.
Název siglos je řecký přepis semitského slova šekel, kterým se v Přední Asii označovala váhová jednotka i mince. Řecký historik Xenofón ve své Anabasi uvádí, že siglos měl hodnotu sedmi a půl attického obolu.
Později se hmotnost siglu zvýšila na 5,4–5,6 g. Zatímco zlatý dareikos se stal mezinárodním platidlem, sigloi zůstaly mincí Malé Asie: jejich poklady se nacházejí jen tam a jinde se objevují jednotlivé kusy mezi řeckými mincemi, od Egypta po Afghánistán. Ražba skončila s pádem perské říše po tažení Alexandra Velikého.
Typy siglu
Sigloi nemají nápis ani jméno panovníka. Numismatika je třídí podle obrazu na líci do čtyř typů: král do půli těla s lukem a šípy, král v pokleku střílející z luku, král v pokleku s lukem a kopím a nejmladší, král s lukem a dýkou. Druhý z nich se zachoval jako otisk na tabulce z Persepole.
Rub tvoří jen podlouhlá vtlačená prohlubeň. Mince jsou malé a silné, s průměrem kolem 15 mm.
