Státovka

Státovka je papírové kreditní platidlo vydávané přímo státem s nuceným oběhem za účelem pokrytí rozpočtového schodku. Na rozdíl od bankovky, kterou vydává banka, státovku emituje stát jako dlužník. Počátek oběhu i konec platnosti státovek jsou upraveny zákonem, což činí ze státovky specifický druh nouzového nebo mimořádného platidla.

Historie

Státovky se historicky objevovaly především v obdobích ekonomických krizí nebo válečných konfliktů, kdy státy potřebovaly rychle získat finanční prostředky na pokrytí mimořádných výdajů. Koncept státem vydávaných papírových peněz se rozvinul v 18. a 19. století jako alternativa k tradičním bankovkám krytým drahými kovy. V habsburské monarchii se státovky používaly během napoleonských válek, kdy stát potřeboval financovat vojenské výdaje. Významnou roli hrály státovky v období první světové války, kdy mnohé země přešly na papírové peníze nekryté zlatem. V Československu se s různými formami státovek setkáváme v období mezi světovými válkami i po druhé světové válce. Po roce 1989 v demokratických zemích státovky prakticky zanikly, protože jejich funkci převzaly moderní centrální banky. Rozdíl mezi bankovkou a státovkou v podstatě vymizí zrušením směnitelnosti bankovek za drahé kovy, kdy i běžné bankovky se stávají fakticky státním kreditním platidlem. V současnosti se pojem státovka používá spíše historicky nebo teoreticky při popisu různých typů papírových peněz.

Státovky se od běžných bankovek lišily především způsobem krytí a emisní politikou. Zatímco bankovky byly tradičně kryty rezervami drahých kovů nebo směnkou za zlato, státovky byly kryty pouze závazkem státu k jejich přijetí jako platidla. Na státovkách se obvykle objevovaly státní symboly místo bankovních označení, často s výrazným zdůrazněním státní autority. Kvalita tisku státovek bývala někdy nižší než u bankovek, protože byly často vydávány v nouzových situacích s potřebou rychlé produkce. Státovky měly zpravidla stanovenou dobu platnosti, na rozdíl od bankovek, které zůstávaly v oběhu bez časového omezení. Jejich nominální hodnoty často odpovídaly aktuálním potřebám státního rozpočtu a mohly být atypické ve srovnání s běžnými bankovkami. Zabezpečení proti padělání bylo u státovek často jednodušší, protože jejich dočasný charakter nevyžadoval tak sofistikované ochranné prvky jako u dlouhodobě používaných bankovek. V některých případech se státovky vydávaly paralelně s běžnými bankovkami, což vytvářelo složitější měnový systém.

Význam pro investory a sběratele

Státovky představují pro sběratele zajímavou kategoriu papírových platidel s často omezenou dobou existence a specifickým historickým kontextem. Jejich sběratelská hodnota je často vyšší než u běžných bankovek stejného období kvůli vzácnosti a dokumentační hodnotě mimořádných historických období. Pro investory nemají státovky praktický význam, ale mohou být zajímavé jako historické dokumenty dokumentující ekonomické krize a státní intervence do měnového systému.

Příklady

Typickými příklady státovek jsou rakouské bankozettel z období napoleonských válek, které vydával přímo stát místo centrální banky. V Československu se setkáváme se státovkami z období první republiky během ekonomických obtíží. Zajímavé jsou také nouzové emisě z období druhé světové války, kdy okupační správy vydávaly vlastní státovky. V moderní historii jsou známé jugoslávské státovky z období hyperinflace v 90. letech 20. století.

Zajímavosti

• Rozdíl mezi bankovkou a státovkou fakticky vymizí zrušením směnitelnosti bankovek za drahé kovy
• Státovky často vznikaly v nouzových situacích, kdy běžný bankovní systém nezvládal financovat státní potřeby
• Některé státovky měly výrazně omezenou teritoriální platnost pouze v určitých regionech nebo městech
• V období hyperinflací se státovky často přetiskovaly novými nominálními hodnotami místo tisku zcela nových kusů
• Moderní kvantitativní uvolňování centrálních bank má některé charakteristiky podobné historickým státovkám
• V digitální éře se objevují úvahy o digitálních státovkách (CBDC - Central Bank Digital Currencies) jako moderní formě státem vydávaných peněz