Thessaloniki

Thessaloniki (Soluň) je druhé největší město Řecka a významné antické a byzantské mincovní centrum. Od svého založení v roce 315 př. n. l. až do osmanského dobytí razila thessalonická mincovna makedonské tetradrachmy, římské provinciální mince a byzantské solidy, které dokumentují roli města jako křižovatky mezi Východem a Západem.

Historie

Thessaloniki založil v roce 315 př. n. l. makedonský král Kassandros a pojmenoval je po své manželce Thessaloniké, sestře Alexandra Velikého. První mince začalo město razit okamžitě po založení – stříbrné tetradrachmy s hlavou Dia a jezdcem s palmovou ratolestí. Na mincích se objevoval nápis ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΗΣ a později ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΩΝ. Město rychle získalo význam jako přístav a obchodní centrum propojující Makedonii s Egejským mořem.

Po římském dobytí v roce 168 př. n. l. se Thessaloniki stala hlavním městem provincie Macedonia. Získala status civitas libera (svobodné město) s právem razit vlastní mince. Vznikaly bronzové autonomní mince s hlavou Dia nebo Kabeira a různými reversy – Niké, kentaur, Dioskúrové. V období římského principátu razila město rozsáhlé série bronzových mincí s portréty císařů od Augusta po Galliena.

Zásadní význam získala thessalonická mincovna za Diokleciána, který z města učinil jednu ze čtyř hlavních rezidencí tetrarchie. V roce 298 byla založena císařská mincovna s označením TS nebo TES. Razily se zde zlaté aurei, stříbrné argentei a bronzové folles nejvyšší kvality. Thessalonická mincovna se stala druhou nejdůležitější po Konstantinopoli. Místní ražby se vyznačovaly precizním provedením a charakteristickým stylem portrétů.

V byzantské éře pokračovala mincovna v intenzivní produkci. Za Justiniána I. (527-565) razila zlaté solidy a bronzové folles s označením TESOB nebo THSOB. Charakteristické byly mince s Pannou Marií jako ochránkyní města. V 7. století byla Thessaloniki několikrát obléhána Slovany a Avary – během obléhání razila obsidiální mince z kostelního zlata a stříbra. Svatý Demetrios, patron města, se objevoval na speciálních emisích.

Období latinské nadvlády (1204-1224) po čtvrté křížové výpravě přineslo ražbu franckých mincí. Bonifác z Montferratu jako král Thessaloniki razil bílé bezanty – napodobeniny byzantských mincí s latinskými nápisy. Po znovudobytí Byzantinci v roce 1224 obnovila mincovna produkci tradičních hyperpyronů a trachy. Za dynastie Palaiologů vznikaly umělecky cenné mince s portréty císařů a religiózními výjevy.

Osmanské dobytí v roce 1430 ukončilo byzantskou éru mincovny. Turci přejmenovali město na Selanik a zřídili zde osmanskou mincovnu razící akče a mangiry. V 19. století fungovala v Soluni jedna z hlavních osmanských mincoven pro evropské provincie. Po osvobození v roce 1912 a připojení k Řecku mincovna ukončila činnost. Dnes uchovává Archeologické muzeum v Thessalonikách jednu z nejlepších sbírek antických a byzantských mincí.

Charakteristické ražby a symbolika

Thessalonické mince nesly bohatou symboliku odrážející multikulturní charakter města. V antice dominoval Zeus Ammon s beraními rohy, místní hérós Kabeiros, římská bohyně Roma. Byzantské mince zobrazovaly Krista Pantokratora, Pannu Marii Hagiosoritissa, svatého Demetria s kopím. Charakteristická byla městská Tyché s hradební korunou a rohom hojnosti.

Mincovní značky se vyvíjely: antické ΘΕΣΣΑ nebo ΘΕΣ, římské TS, byzantské TESOB, osmanské س (sin). Technologicky využívala mincovna pokročilé metody – od helénistického vysokého reliéfu přes římské serratní ražby po byzantské skyfáty (miskovité mince). Thessalonická škola rytců ovlivnila celé východní Středomoří.

Mezi nejvzácnější thessalonické ražby patří první tetradrachmy s Thessaloniké, římské cistofory, tetrarchické zlaté multiplá, justiniánské solidy, obsidiální mince ze 7. století, francké bezanty a palaiologovské hyperpyrony. Unikátní jsou židovské žetony z osmanského období – Soluň měla největší sefardskou komunitu na Balkáně.

Zajímavosti

• Thessalonická tetradrachma z roku 280 př. n. l. zobrazuje první známý portrét ženy na řecké minci – královnu Arsinoé II.
• Svatý Demetrios na byzantských mincích byl zobrazován s myrhou vytékající z jeho hrobu – jediný případ v numismatice
• V roce 1916 razila Thessaloniki francouzské mince – během první světové války zde sídlilo velitelství Soluňské fronty
• Osmanská mincovna v Soluni vyráběla falešné benátské cechíny pro podkopání benátské ekonomiky
• V roce 1922 byl v Thessalonikách objeven poklad 80 000 byzantských mincí – největší byzantský nález v historii