Thun-Hohensteinové

Thun-Hohensteinové jsou významný šlechtický rod italského původu působící v českých zemích od 16. století. Rod dal církevní hodnostáře, diplomaty, politiky a mecenáše, kteří výrazně ovlivnili kulturní a politický vývoj habsburské monarchie. Pro numismatiku jsou Thun-Hohensteinové významní jako majitelé rozsáhlých numismatických sbírek a mecenáši medailérského umění, jejich rodové sbírky dokumentují vývoj středoevropského mincovnictví.

Historie

Rod Thunů pochází z jihotyrolského Val di Non, kde vlastnili hrad Thun od 12. století. Do Čech přišli v roce 1566, když Kryštof Šimon Thun získal sňatkem panství Choltice ve východních Čechách. Jeho syn Jan Rudolf se stal v roce 1629 říšským hrabětem a získal panství Děčín, které se stalo hlavním rodovým sídlem v Čechách. V roce 1680 povýšil císař Leopold I. rod do říšského knížecího stavu. Přídomek Hohenstein získali po vymřelém rodu v 18. století.

Thun-Hohensteinové se rozdělili na několik linií - děčínskou, kláštereckou a choltickou. Nejvýznamnějším členem rodu byl Josef Osvald Thun-Hohenstein, který byl v letech 1711 až 1718 salzburským arcibiskupem. František Antonín Thun-Hohenstein působil jako pražský arcibiskup v letech 1832 až 1835. Leopold Thun-Hohenstein byl ministrem kultu a vyučování v letech 1849 až 1860 a provedl významné reformy rakouského školství včetně založení moderních gymnázií.

V 18. a 19. století patřili Thun-Hohensteinové k nejvlivnějším rodům v Čechách. Vlastnili rozsáhlé statky včetně Děčína, Klášterce nad Ohří, Benešova nad Ploučnicí a dalších panství. Jan Josef Thun-Hohenstein vybudoval v Děčíně barokní rezidenci s proslulou obrazárnou. František Josef Thun-Hohenstein byl v letech 1889 až 1896 rakouským ministrem-prezidentem. Jaroslav Thun-Hohenstein působil jako místodržící v Čechách na počátku 20. století.

Po rozpadu monarchie zůstali Thun-Hohensteinové v Československu a částečně se adaptovali na nové poměry. Majetek rodu byl zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Část rodu emigrovala, část zůstala v Československu. Po roce 1989 získali Thun-Hohensteinové zpět některé nemovitosti včetně zámku Děčín. Rod pokračuje v tradicích péče o kulturní dědictví a podpory vědy a umění.

Numismatické sbírky Thun-Hohensteinů

Thun-Hohensteinové patřili k významným sběratelům numismatického materiálu od 17. století. Jan Josef Thun-Hohenstein vybudoval v 18. století rozsáhlou sbírku českých a rakouských mincí uloženou na zámku Děčín. Kolekce obsahovala vzácné ražby včetně českých denárů, pražských grošů a rudolfínských tolarů. František Antonín Thun-Hohenstein jako pražský arcibiskup shromáždil významnou sbírku církevních medailí a papežských ražeb.

Děčínská numismatická sbírka byla systematicky rozšiřována v 19. století. Leopold Thun-Hohenstein získal významnou kolekci antických mincí při svých cestách po Itálii a Řecku. Sbírka Thun-Hohensteinů čítala přes 15 tisíc mincí a medailí a byla přístupná badatelům. Rod vydával tištěné katalogy své numismatické kolekce. Po konfiskaci v roce 1945 byla sbírka převedena do státních muzeí, především do Národního muzea v Praze.

Zajímavosti

• Thunský palác na pražské Malé Straně slouží dnes jako sídlo britského velvyslanectví
• Leopold Thun-Hohenstein zavedl maturitní zkoušku v rakouském školství
• Děčínský zámek vlastněný Thun-Hohensteiny inspiroval Richarda Wagnera k opeře Tannhäuser
• František de Paula Thun byl posledním korunovaným českým zemským maršálkem v roce 1836
• Thun-hohensteinská numismatická sbírka obsahovala nejkompletnější soubor ražeb Rudolfa II.
• Rodové heslo Treu und Fest se objevuje na mnoha medailích ražených z iniciativy rodu