Trevír

Trevír (latinsky Augusta Treverorum, německy Trier) je nejstarší město Německa a bývalé sídlo západořímských císařů, kde fungovala jedna z nejvýznamnějších císařských mincoven pozdní antiky. Trevírská mincovna razila od roku 294 do středověku římské solidy, folles, francké denáry a arcibiskupské tolary, čímž dokumentuje nepřerušenou mincovní tradici dlouhou více než 1500 let.

Historie

Trevírskou mincovnu založil císař Dioklecián v roce 294 jako součást tetrarchické reformy. Trevír byl zvolen pro svou strategickou polohu na Mosele, blízkost rýnské hranice a status hlavního města Galie. První ražby byly bronzové folles s mincovní značkou TR nebo ATR (Augusta Treverorum). Mincovna rychle získala význam jako hlavní producent mincí pro západní provincie a rýnské legie.

Za Konstantina Velikého (306-337), který v Trevíru často sídlil, dosáhla mincovna vrcholu. Razily se zde první křesťanské mince s christogramem a masové série zlatých solidů. V roce 310 zde byly vyraženy památné multiple solidy k Konstantinovu vítězství nad Franky. Trevírská mincovna se vyznačovala vysokou kvalitou – místní solidy měly nejvyšší obsah zlata v říši (98-99%). Charakteristický byl detailní portrétní styl s výraznýma očima.

Ve 4. století byl Trevír rezidencí několika císařů – Valentiniána I., Gratiana a Magna Maxima. Mincovna produkovala prestižní ražby včetně velkých zlatých medaillonů a stříbrných miliarensií. V roce 367 byla rozšířena o druhou dílnu a stala se největší mincovnou západní říše. Razily se zde speciální emise pro donativa – císařské dary vojákům. Místní produkce zásobovala celou Galii, Británii a část Hispánie.

Po stažení císařského dvora do Milána (395) a následných barbarských nájezdech význam mincovny klesal. Frankové dobyli Trevír v roce 459, ale mincovna pokračovala v ražbě. Francký král Chlodvík I. (481-511) zde razil pseudo-imperiální solidy s portrétem byzantského císaře a vlastním monogramem. Merovejští králové pokračovali v produkci zlatých tremisses postupně degradující kvality.

V karolinské době obnovil Karel Veliký trevírskou mincovnu pro ražbu stříbrných denárů nového typu. Od 10. století získali mincovní právo trevírští arcibiskupové jako kurfiřti Svaté říše římské. Arcibiskupská mincovna razila prestižní zlaté guldeny, stříbrné groše a později tolary až do sekularizace v roce 1803. Charakteristickým symbolem byl svatý Petr s klíči, patron arcibiskupství.

Po napoleonských válkách připadl Trevír Prusku. Historická mincovna byla uzavřena, ale tradice pokračovala v soukromých ražebnách medailí. Dnes uchovává Rheinisches Landesmuseum jednu z nejlepších sbírek římských mincí v Evropě. V roce 1986 byly římské památky Trevíru včetně pozůstatků mincovny zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Charakteristické ražby a technologie

Trevírské mince nesly charakteristické mincovní značky: TR, ATR, TRP, TRPS. Na reversech dominovaly vojenské motivy – GLORIA EXERCITVS, viktorie, hradby s věžemi symbolizující pevnost na Rýně. Křesťanské mince nesly christogram, SPES REIPUBLICE (naděje státu), kříž. Arcibiskupské ražby zobrazovaly svatého Petra, trevírský kříž, arcibiskupskou mitru.

Technologicky patřila trevírská mincovna k nejmodernějším. Využívala vodní sílu Mosely pro pohon kladiv a válcovacích strojů. Ve 4. století zde pracovalo přes 500 zaměstnanců ve dvou směnách. Mincovna vyvinula techniku spojených razidel – řetízky zajišťující správnou orientaci. Specialitou byly kontremarky s písmenem T přidávané na cizí mince pro lokální oběh.

Mezi nejvzácnější trevírské ražby patří první diokleciánovy folles, konstantinovy křesťanské solidy, valentiniánovy zlaté multiplá, magnovy uzurpátorské mince, merovejské tremisses, karolinské denáry, arcibiskupské goldguldeny a barokní pokazní tolary. Unikátní jsou hybridní ražby kombinující římské a barbarské prvky.

Zajímavosti

• V Trevíru byl v roce 313 vyražen největší zlatý medaillon antiky – vážil 50 solidů (225 gramů zlata) k Konstantinovu jubileu
• Trevírská mincovna razila „barbarské" solidy pro germánské foederáty – s portrétem císaře, ale germánskými runami
• Svatý Ambrož pracoval v mládí jako úředník trevírské mincovny než se stal milánským biskupem
• V základech Porta Nigra byl nalezen depot 100 000 trevírských follů – mzda celé legie
• Poslední arcibiskupská mince z roku 1803 zobrazuje Napoleona jako nového Konstantina – kontroverzní hold dobyvateli