Tyran

Tyran byl v antickém Řecku vládce, který se zmocnil moci neústavní cestou, obvykle státním převratem s podporou nespokojených vrstev obyvatelstva. Původně neutrální označení získalo negativní význam až v 6. století př. n. l. po nastolení athénské demokracie. V numismatice jsou tyranové spojeni s významnými mincovními reformami a kulturním rozkvětem řeckých městských států.

Historie

Řecké slovo tyrannos (τύραννος) pravděpodobně nepochází z řečtiny, ale bylo přejato z některého maloasijského jazyka, snad lýdského. V archaickém období 7.–6. století př. n. l. označovalo jednoduše samovládce, který získal moc nekonvenčními prostředky, bez ohledu na jeho vládní styl. Tyranové se obvykle opírali o nespokojenost nižších vrstev s nadvládou rodové aristokracie.

Období rané řecké tyranidy přineslo významný hospodářský a kulturní rozvoj mnoha městských států. Athénský tyran Peisistratos (vládl s přestávkami 561–527 př. n. l.) nechal sepsat Homérovy eposy dosud tradované ústně, přiděloval půdu bezzemkům a podporoval řemesla i obchod. Korintský tyran Periandros vybudoval přístav a zavedl razbu mincí. Sicilští tyranové jako Gelón a Hierón I. Syrakuský prosluli okázalou stavební činností a podporou umění.

Negativní význam slova tyran se ustálil po roce 510 př. n. l., kdy Athéňané vyhnali Peisistratova syna Hippia a nastolili demokracii. Od té doby se tyranis chápala jako protiklad svobodného občanského zřízení. Filosof Platón označil tyranii za „čtvrtou a nejhorší poruchu státu", kde vládne člověk zbavený rozumu. Aristotelés definoval tyrana jako osobu, která vládne bez zákona a užívá kruté metody proti vlastním poddaným.

Tyrani a mincovnictví

Období tyranidy přineslo významný rozvoj řeckého mincovnictví. Tyranové jako mecenáši umění a budovatelé měst věnovali pozornost i mincovní ražbě jako nástroji propagandy a hospodářské prosperity. Korint za Periandra začal razit slavné stříbrné statery s Pegasem, které se staly jedním z nejrozšířenějších platidel antického světa.

Sicilští tyranové prosluli mimořádně kvalitní ražbou. Syrakuské dekadrachmy z období vlády Dionýsia I. patří k nejkrásnějším mincím antiky. Tyran Gelón po vítězství nad Kartáginci u Himery roku 480 př. n. l. razil památné mince oslavující toto vítězství. Sicilská numismatika tyranského období vyniká uměleckou úrovní portrétů a symbolických motivů.

Na rozdíl od demokratických Athén, kde se na mincích nezobrazovaly portréty živých osob, sicilští tyranové a později helénističtí vládci zavedli tradici panovnického portrétu na mincích. Tato praxe ovlivnila římské a následně i středověké a novověké mincovnictví.

Zajímavosti

• České sloveso „týrat" nemá etymologickou souvislost se slovem tyran – je slovanského původu a vyskytuje se pouze v češtině a polštině.
• Athéňané zavedli ostrakismus (střepinový soud) jako prevenci proti návratu tyranie – občan mohl být na deset let vyhoštěn bez ztráty majetku.
• Věta „Vražda na tyranu není zločinem" pochází z antických Athén a citoval ji i profesor Málek ve Vyšším principu.