Unce

Unce je jednotka hmotnosti odvozená z antické římské jednotky uncia (dvanáctina). Existují dva hlavní typy: obchodní unce (28,35 g) používaná v angloamerickém systému a trojská unce (31,10 g) standardní pro drahé kovy. Trojská unce je klíčovou jednotkou pro globální obchodování se zlatem, stříbrem, platinou a dalšími investičními kovy.

Historie

Unce má své kořeny v antickém Římě, kde se používala jednotka uncia znamenající dvanáctinu římské libry a vážící přibližně 27,4 gramu. Termín pochází z latinského "unus" (jeden) a původně znamenal prostě "jednotka". Z latiny byla výpůjčka přejata dvakrát - nejprve do staroanglického jako "ynce" (dnes "inch" pro palec), podruhé do středoanglického přes anglo-normánskou a středofrancouzskou formu "unce". Trojská unce vznikla ve francouzském městě Troyes ve 12.-13. století, kde se pořádaly významné tříměsíční veletrhy přitahující obchodníky z celé Evropy. Množství různých měn a vah vytvářelo chaos v obchodu, proto byl jako standard přijat francouzský livre obsahující libru stříbra, přičemž trojská unce představovala jednu dvanáctinu této míry. Ve středověké Anglii existovala také věžová unce (450 grains = 29 g) používaná v královských mincovnách, zejména v Tower of London, kterou král Jindřich VIII. v roce 1527 zrušil ve prospěch trojské unce. Po první světové válce většina zemí přešla na trojskou unci jako standard pro drahé kovy. Moderní definice obchodní unce (28,349523125 g) byla stanovena mezinárodní dohodou z roku 1959 mezi USA a zeměmi Britského společenství.

Unce se vyznačuje různými variantami podle účelu použití. Obchodní unce (28,35 g) je základní jednotkou angloamerického systému, kde 16 uncí tvoří jednu libru. Trojská unce (31,1034768 g) se používá výhradně pro drahé kovy a drahokamy, přičemž 12 trojských uncí tvoří trojskou libru. Lékárnická unce má stejnou hmotnost jako trojská a používá se ve farmacii. Podle mezinárodní normy ISO 4217 mají drahé kovy vážené v trojských uncích specifické označení: XAU pro zlato, XAG pro stříbro, XPT pro platinu a XPD pro palladium. Zkratka "oz" pochází z italského "onza" a používá se pro obchodní unci, zatímco "oz t" označuje trojskou unci. Unce má také objemovou variantu - tekutinovou unci pro měření tekutin. V různých historických obdobích a regionech měla unce odlišné hodnoty - například v severní Africe se nazývala "ukkiya" a v Alžírsku vážila 34,13 g, v Tunisku 31,68 g.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory drahých kovů je trojská unce základní jednotkou pro oceňování a obchodování. Všechny světové burzy uvádějí ceny zlata, stříbra a platiny v dolarech za trojskou unci, což zajišťuje jednotný globální standard. Investiční mince jsou často raženy ve standardních hmotnostech 1 oz, 1/2 oz, 1/4 oz a 1/10 oz. Pro sběratele numismatických objektů je znalost trojské unce nezbytná pro určování hodnoty a autenticity historických mincí z drahých kovů. Pozor na záměnu s obchodní uncí při nákupu - rozdíl činí téměř 3 gramy na unci.

Příklady

Mezi nejznámější investiční mince o hmotnosti 1 trojské unce patří americký Eagle, kanadský Maple Leaf, rakouský Philharmoniker nebo australský Kangaroo. Zlaté slitky se často vyrábějí v jednouncovém standardu. Ve farmacii se lékárnická unce používá pro dávkování léčiv. V běžném životě se s obchodní uncí setkáváme v amerických receptech nebo při vážení potravin v anglosaských zemích.

Zajímavosti

• Římská uncia dala název nejen unci, ale také palci (inch) - obě slova mají stejný etymologický původ
• Francouzské město Troyes je známé nejen díky trojské unci, ale také jako centrum výroby šampaňského
• Jedna trojská unce zlata má přibližně stejný objem jako kostka cukru o hraně 12 mm
• Věžová unce z londýnského Tower se používala přes 300 let než ji nahradila trojská unce