Volatilita

Volatilita je ekonomický ukazatel měřící míru kolísání ceny finančních aktiv v čase, který v kontextu drahých kovů a numismatiky vyjadřuje rychlost a rozsah cenových změn zlata, stříbra, platiny a sběratelských mincí. Vysoká volatilita znamená prudké cenové výkyvy, zatímco nízká volatilita indikuje stabilní ceny s minimálními změnami. Pro investory do drahých kovů představuje volatilita klíčový rizikový faktor, ale současně příležitost k realizaci nadprůměrných zisků při správném načasování obchodů.

Historie

Koncept volatility jako měřitelné veličiny vznikl až s rozvojem moderních finančních trhů v 19. století. První pokusy o systematické měření cenových výkyvů se objevily na londýnské burze kovů (London Metal Exchange) založené roku 1877, kde obchodníci potřebovali kvantifikovat riziko spojené s termínovými kontrakty na měď, cín a později i drahé kovy.

Průlom přišel v roce 1900, kdy francouzský matematik Louis Bachelier ve své disertační práci "Théorie de la spéculation" poprvé matematicky formalizoval koncept náhodného pohybu cen. Jeho práce položila základy pro pochopení volatility jako směrodatné odchylky cenových změn, ačkoliv byla po desetiletí ignorována finančním světem.

Ve 30. letech 20. století, během Velké hospodářské krize, se volatilita stala ústředním tématem. Cena zlata vzrostla z 20,67 na 35 dolarů za unci po Rooseveltově devalvaci dolaru v roce 1934, což představovalo 70% nárůst. Paradoxně následující období Brettonwoodského systému (1944-1971) znamenalo éru extrémně nízké volatility zlata díky fixaci na 35 USD/oz.

Skutečná éra volatility drahých kovů začala 15. srpna 1971, kdy prezident Nixon zrušil konvertibilitu dolaru na zlato. Cena zlata explodovala z 35 na 850 dolarů za unci v lednu 1980 - nárůst o 2 328 procent. Denní pohyby o 10 procent nebyly výjimkou. Stříbro zažilo ještě dramatičtější volatilitu během pokusu bratří Huntových o ovládnutí trhu, když cena vystoupala z 6 na 49,45 USD/oz.

V roce 1982 J.P. Morgan vyvinul koncept Value at Risk (VaR), který využíval historickou volatilitu k predikci maximální možné ztráty. Pro trh s drahými kovy to znamenalo revoluci v řízení rizik. Banky začaly používat sofistikované modely volatility pro oceňování opcí na zlato a stříbro.

Finanční krize 2008 přinesla novou éru extrémní volatility. Zlato nejprve propadlo z 1 000 na 700 USD/oz během panického výprodeje, aby následně vystoupalo na rekordních 1 921 USD/oz v září 2011. Intradenní volatilita dosahovala až 4 procent, což bylo nejvíce od 80. let.

V současnosti je volatilita drahých kovů měřena indexem GVZ (Gold Volatility Index) na burze CBOE, který funguje podobně jako VIX pro akciové trhy. Průměrná roční volatilita zlata se pohybuje kolem 15-20 procent, stříbra 25-35 procent, zatímco platina a palladium vykazují volatilitu přes 30 procent.

Měření a faktory volatility

Volatilita se nejčastěji měří jako směrodatná odchylka denních procentuálních změn ceny, anualizovaná vynásobením odmocninou z 252 (počet obchodních dnů). Historická volatilita vychází z minulých dat, zatímco implikovaná volatilita se odvozuje z cen opcí a představuje tržní očekávání budoucích pohybů.

Pro drahé kovy používají analytici specifické metriky jako Parkinsonův odhad využívající denní maxima a minima, nebo Garman-Klassův estimátor zahrnující i otevírací a zavírací ceny. Tyto metody poskytují přesnější obrázek o intradenní volatilitě, která je u drahých kovů obchodovaných 24 hodin denně klíčová.

Faktory ovlivňující volatilitu drahých kovů zahrnují měnovou politiku centrálních bank - oznámení o změnách úrokových sazeb může vyvolat okamžité pohyby o 2-3 procenta. Geopolitické krize tradičně zvyšují volatilitu zlata jako bezpečného přístavu. Například ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 zvýšila měsíční volatilitu zlata z 12 na 28 procent.

V numismatice je volatilita ještě komplexnější. Ceny investičních mincí sledují spot ceny kovů s přirážkou 3-10 procent, takže vykazují podobnou volatilitu. Naproti tomu sběratelské mince mají volatilitu závislou na raritě, zachovalosti a tržní módě. Vzácné mince mohou zaznamenat cenové skoky o 50-100 procent během jediné aukce.

Zajímavosti

• Největší jednodenní pohyb zlata byl 22. ledna 1980 - pokles o 13,2 procenta z 850 na 737 USD/oz
• Stříbro má přezdívku "ďábelský kov" kvůli své extrémní volatilitě - běžně 2x vyšší než zlato
• Rhodium vykazuje nejvyšší volatilitu ze všech drahých kovů - v roce 2008 spadlo z 10 000 na 1 000 USD/oz za 6 měsíců
• Čínský pandí mincí zaznamenaly v roce 1987 volatilitu 400 procent během "pandí horečky" v Asii
• Algoritmy pro vysokofrekvenční obchodování způsobují "flash crashe" - 4. července 2013 zlato spadlo o 30 USD za sekundu