Windischgrätzové

Windischgrätzové byli významný šlechtický rod slovinského původu doložený od 11. století, který se v Čechách usadil v 18. století a získal právo razit vlastní mince od císaře Karla VI. Rod vyprodukoval několik významných státníků, diplomatů a vojevůdců, včetně polního maršálka Alfreda knížete Windischgrätze, který potlačil pražské povstání roku 1848. V numismatice jsou Windischgrätzové známí díky svým reprezentativním ražbám dukátů a tolarů z vídeňské mincovny a především díky Arnoštovi knížeti Windischgrätzovi, jehož sbírka 30 000 mincí a medailí patřila k nejvýznamnějším v Rakousku-Uhersku.

Historie

Rod Windischgrätzů má kořeny v 11. století ve Slovinsku, kde vlastnili hrad Windischgrätz (slovinsky Slovenj Gradec) v Korutanech. První historicky doložený člen rodu byl Hadwig von Windischgrätz zmíněný v listině z roku 1091. Rod postupně rozšiřoval své državy v alpských zemích a získával významné postavení v habsburské monarchii.

Do Čech se Windischgrätzové dostali prostřednictvím sňatkové politiky a služby Habsburkům. V 18. století se definitivně usadili v českých zemích, kde získali rozsáhlé statky především v západních a severních Čechách. Jejich hlavním sídlem se stal zámek Tachov a později Kladruby u Stříbra.

Zásadní postavou rodu byl Leopold Viktor Johann Windischgrätz (1686-1746), státník a diplomat, který dosáhl mimořádného úspěchu na vídeňském dvoře. Za své diplomatické služby, především při vyjednávání pragmatické sankce, byl císařem Karlem VI. (1711-1740) odměněn vzácným privilegiem - právem razit vlastní mince. Toto mincovní právo bylo uděleno roku 1732 a představovalo výjimečnou poctu.

Leopold Viktor Johann využil mincovního práva k ražbě reprezentativních dukátů ve vídeňské mincovně. Nejvzácnější byly násobky - 20dukáty a 10dukáty, které sloužily jako diplomatické dary a reprezentační předměty. V roce 1732 nechal razit také tolary a o rok později (1733) dvojdukáty. Všechny ražby nesly rodový erb a byly vyrobeny v nejvyšší kvalitě.

V ražbě mincí pokračoval Josef Mikuláš Windischgrätz (1744-1802), který rozšířil spektrum nominálů. V téže vídeňské mincovně razil 5dukáty (odražek z razidla půltolaru), dukáty, půltolary a unikátní 20krejcar s letopočtem 1777. Jeho ražby jsou charakteristické precizním provedením a uměleckou kvalitou typickou pro vídeňskou mincovnu této epochy.

Další členové rodu již mincovní právo nevyužívali, ačkoliv formálně zůstalo zachováno. Rod se více orientoval na vojenskou a politickou kariéru. Nejvýznamnější postavou 19. století byl polní maršálek Alfred kníže Windischgrätz (1787-1862), který se nesmazatelně zapsal do českých dějin potlačením pražského povstání v roce 1848. Jeho bombardování Prahy a následné represe učinily z něj jednu z nejkontroverznějších postav českých dějin.

Pro českou numismatiku má zásadní význam Arnošt kníže Windischgrätz (1827-1918), syn polního maršálka Alfreda. Arnošt se věnoval sběratelství mincí a medailí a vybudoval jednu z největších soukromých numismatických sbírek v Rakousku-Uhersku. Jeho kolekce čítající téměř 30 000 kusů pokrývala období od antiky po současnost s důrazem na středoevropské ražby.

Arnoštova sbírka byla pečlivě katalogizována a vědecky zpracována. Český numismatik Eduard Fiala (1855-1924) popsal rozsáhlou část této sbírky ve svých odborných publikacích, čímž významně přispěl k rozvoji české numismatiky. Sbírka byla po první světové válce částečně rozprodána, část získalo Národní muzeum v Praze.

Mincovní ražby Windischgrätzů

Windischgrätzovské ražby představují vrchol barokního medailérství. Všechny mince byly raženy ve vídeňské dvorské mincovně, která garantovala nejvyšší technickou a uměleckou kvalitu. Dukáty byly raženy ze zlata vysoké ryzosti 986/1000, tolary ze stříbra 875/1000.

Nejobjemnější nominály - 20dukáty a 10dukáty - patří k největším raritám. Dvacetidukát vážil přes 69 gramů čistého zlata a byl určen výhradně jako reprezentativní dar. Známo je pouze několik exemplářů, které dnes dosahují na aukcích cen přes 500 000 euro.

Tolary z roku 1732 nesou na líci portrét Leopolda Viktora Johanna v paruce podle dobové módy, na rubu složitý rodový erb s knížecí korunou. Opis obsahuje plnou titulaturu včetně všech hodností a řádů. Technické provedení s ostrými detaily a vysokým reliéfem dokumentuje mistrovství vídeňských rytců.

Zvláštností jsou ražby Josefa Mikuláše, který experimentoval s neobvyklými nominály. Jeho 5dukát byl ražen razidlem půltolaru, což vytváří technickou kuriozitu. Dvacetikrejcar z roku 1777 je jediná známá drobná mince s windischgrätzovským erbem, pravděpodobně zkušební ražba.

Zajímavosti

• Windischgrätzovský 20dukát z roku 1732 je nejdražší česká barokní mince - poslední prodej za 680 000 euro
• Arnošt Windischgrätz vlastnil kompletní sadu svatováclavských dukátů - dnes v Národním muzeu Praha
• Alfred Windischgrätz používal dělové koule z roztavených mincí při bombardování Prahy 1848
• Rod vlastnil originální razidla z vídeňské mincovny - dnes ve sbírkách Kunsthistorisches Museum
• Josef Mikuláš razil mince pouze 3 roky - všechny jeho ražby jsou extrémně vzácné
• Windischgrätzovská sbírka obsahovala unikátní čínské mince z expedice Marca Pola