Maršálek

Maršálek byl původně správce panovníkových stájí, později vysoký hodnostář. V Českém království byl nejvyšší maršálek třetím nejvyšším zemským úředníkem, rozhodoval o šlechtické cti a řídil zemský sněm. V některých armádách je maršál nejvyšší hodností.

Původ slova starohornoněmecké marah (kůň) a scalch (služebník)
Úřad v Čechách nejvyšší maršálek Království českého, třetí zemský úředník po nejvyšším purkrabím a nejvyšším zemském hofmistrovi
Dědičnost od počátku 14. století v rodu pánů z Lipé, ztracena po Bílé hoře
Pravomoci věci šlechtické cti, dohled nad erby, řízení zemského sněmu
Zánik zemský sněm rozpuštěn Anenskými patenty 1913, úřad do konce monarchie neobnoven
Numismatická souvislost nejvyšší maršálek Jan Josef z Valdštejna dal roku 1722 razit v pražské mincovně pětidukát z jílovského zlata

Historie

Slovo maršálek pochází ze starohornoněmeckých slov marah (kůň) a scalch (služebník) a původně označovalo správce panovníkových stájí. Úřad se svěřoval důvěryhodným členům dvora a jeho prestiž postupně rostla.

V Čechách byl maršálek nejprve dvorským úředníkem; seznam držitelů úřadu začíná v polovině 12. století. Později se z dvorského úřadu stal úřad zemský; od počátku 14. století se dědil v rodě pánů z Lipé. Nejvyšší maršálek byl třetím nejvyšším zemským úředníkem po nejvyšším purkrabím a nejvyšším zemském hofmistrovi. Měl na starosti záležitosti cti šlechtického stavu a soudil spory o ni, otvíral, řídil a uzavíral zemský sněm a při korunovaci nesl svatováclavský meč. Na erbovní záležitosti dohlížel prostřednictvím heroldské kanceláře.

Páni z Lipé o úřad přišli při konfiskacích po bitvě na Bílé hoře. Od roku 1625 se pravomoc maršálka omezila na Čechy a Obnovené zřízení zemské potvrdilo jeho místo třetího hodnostáře království. Dříve přísahal králi i stavům, nově jen králi a jeho dědicům. Úřad pak drželi Berkové z Dubé a po jejich vymření se obsazoval na pět let. Po josefínských reformách se stal čestným titulem, nejvyšší maršálek však formálně dál stál v čele zemského sněmu a předsedal zemskému výboru. Posledním držitelem byl od roku 1907 Ferdinand Jiří z Lobkowicz. Anenské patenty roku 1913 sněm rozpustily a do zániku monarchie roku 1918 už obnoven nebyl.

Vedle dvorského úřadu se titul ujal ve vojsku. Polní maršál je v některých armádách nejvyšší vojenskou hodností, někdy jen čestnou. V rakouské armádě ji nesl například Alfred Windischgrätz, známý potlačením pražského povstání roku 1848. V Polsku se maršálkem nazývá předseda Sejmu.

Maršálkové a mince

Někteří držitelé maršálských úřadů razili vlastní mince. Pavel Sixtus Trautson, nejvyšší dvorní maršálek císaře Rudolfa II., získal mincovní právo od císaře Matyáše a v letech 1617–1620 razil na hradě Falkenstein a ve svém vídeňském domě dukáty, tolary, jejich násobky a díly i 3krejcary. Nejvyšší maršálek Království českého Jan Josef z Valdštejna dal roku 1722 jako nájemce zlatých dolů v Jílovém u Prahy razit v pražské mincovně pětidukát s hornickým výjevem. Jílovské zlaté ražby jsou velmi vzácné.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet