Purkrabí

Purkrabí (z německého Burggraf, hradní hrabě) byl správce hradu a přilehlého území jménem panovníka nebo feudálního pána. Velel hradní posádce a vykonával správní a soudní pravomoci. V Čechách byl nejvyšší purkrabí od 14. století prvním zemským úředníkem; úřad zanikl roku 1848.

Původ slova německé Burggraf – hradní hrabě; synonymum kastelán z latinského castellanus
Funkce správa hradu, velení posádce, správní a soudní pravomoci
Nejvyšší purkrabí od 14. století první zemský úředník Českého království, jmenován králem doživotně
Zánik nejvyššího purkrabství neobsazeno od roku 1843, zrušeno roku 1848
Purkrabí na panstvích vrchnostenský úředník, zanikl se zrušením poddanství roku 1848
Numismatická souvislost nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka (úřad od 1570) razil v Rychlebech dukáty 1582–1590

Historie

Slovo purkrabí pochází z německého Burggraf, složeného z Burg (hrad) a Graf (hrabě). Ve Svaté říši římské byl purkrabí od vrcholného středověku velitelem a správcem hradu s hodností rovnou hraběti. V polovině 12. století za krále Konráda III. Štaufského se purkrabí na říšských hradech, například v Míšni a Altenburgu, stali správci královského zboží v okolí a získali soudní pravomoc. Některá purkrabství se stala dědičnými; norimberské drželi Hohenzollernové až do roku 1801 a pruští králové si titul norimberského purkrabího ponechali.

V českých zemích stál v době hradské soustavy v čele hradského obvodu panovníkův úředník, pro kterého se v historické literatuře užívá také latinské označení kastelán. Ve 13. století přešla moc od županů na purkrabí a komoří a purkrabí se stali i soudními a zemskými úředníky. Purkrabí spravovali královské hrady a jejich zboží; na Karlštejně a na Žlebech byl roku 1389 purkrabím například Kunrád Kaplíř ze Sulevic, který předtím působil jako mincmistr v Kutné Hoře.

Od 14. století se pražský purkrabí se sídlem na Pražském hradě řadil mezi nejvyšší zemské úředníky. Jako nejvyšší purkrabí byl jediným zemským úředníkem, kterého jmenoval přímo král, a to doživotně. Předsedal zemskému sněmu a zemskému soudu, velel zemské hotovosti a při korunovaci a pohřbu krále nesl svatováclavskou korunu. Úřad zastával mimo jiné Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí od roku 1570.

Obnovené zřízení zemské z roku 1627 úřad zachovalo a nejvyšší purkrabí se stal i předsedou místodržitelské rady. Za Marie Terezie a Josefa II. ztratil úřad faktickou moc, titul se však dál uděloval. V 19. století nejvyšší purkrabí předsedal pražskému guberniu a zemskému sněmu. Od roku 1843 nebyl úřad obsazen a roku 1848 byl zrušen.

Purkrabí na šlechtických panstvích

Vedle královských purkrabí působili purkrabí na hradech a panstvích šlechty, kde spravovali majetek jménem majitele. V raném novověku byl purkrabí úředníkem vrchnostenské správy, který měl na starosti hospodářství panství; na větších panstvích podléhal hejtmanovi. Vrchnostenská (patrimoniální) správa zanikla se zrušením poddanství roku 1848 a její úkoly převzal stát, který od roku 1850 zavedl nové politické a soudní okresy.

S mincovnictvím se úřad propojil přes osoby. Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí od roku 1570, razil ve slezské mincovně Rychleby dukáty s ročníky 1582–1590 a u příležitosti svého sňatku roku 1587 řadu dukátových násobků až po šestidukát.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet