Purkrabí
Purkrabí (z německého Burggraf, hradní hrabě) byl správce hradu a přilehlého území jménem panovníka nebo feudálního pána. Velel hradní posádce a vykonával správní a soudní pravomoci. V Čechách byl nejvyšší purkrabí od 14. století prvním zemským úředníkem; úřad zanikl roku 1848.
| Původ slova | německé Burggraf – hradní hrabě; synonymum kastelán z latinského castellanus |
|---|---|
| Funkce | správa hradu, velení posádce, správní a soudní pravomoci |
| Nejvyšší purkrabí | od 14. století první zemský úředník Českého království, jmenován králem doživotně |
| Zánik nejvyššího purkrabství | neobsazeno od roku 1843, zrušeno roku 1848 |
| Purkrabí na panstvích | vrchnostenský úředník, zanikl se zrušením poddanství roku 1848 |
| Numismatická souvislost | nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka (úřad od 1570) razil v Rychlebech dukáty 1582–1590 |
Historie
Slovo purkrabí pochází z německého Burggraf, složeného z Burg (hrad) a Graf (hrabě). Ve Svaté říši římské byl purkrabí od vrcholného středověku velitelem a správcem hradu s hodností rovnou hraběti. V polovině 12. století za krále Konráda III. Štaufského se purkrabí na říšských hradech, například v Míšni a Altenburgu, stali správci královského zboží v okolí a získali soudní pravomoc. Některá purkrabství se stala dědičnými; norimberské drželi Hohenzollernové až do roku 1801 a pruští králové si titul norimberského purkrabího ponechali.
V českých zemích stál v době hradské soustavy v čele hradského obvodu panovníkův úředník, pro kterého se v historické literatuře užívá také latinské označení kastelán. Ve 13. století přešla moc od županů na purkrabí a komoří a purkrabí se stali i soudními a zemskými úředníky. Purkrabí spravovali královské hrady a jejich zboží; na Karlštejně a na Žlebech byl roku 1389 purkrabím například Kunrád Kaplíř ze Sulevic, který předtím působil jako mincmistr v Kutné Hoře.
Od 14. století se pražský purkrabí se sídlem na Pražském hradě řadil mezi nejvyšší zemské úředníky. Jako nejvyšší purkrabí byl jediným zemským úředníkem, kterého jmenoval přímo král, a to doživotně. Předsedal zemskému sněmu a zemskému soudu, velel zemské hotovosti a při korunovaci a pohřbu krále nesl svatováclavskou korunu. Úřad zastával mimo jiné Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí od roku 1570.
Obnovené zřízení zemské z roku 1627 úřad zachovalo a nejvyšší purkrabí se stal i předsedou místodržitelské rady. Za Marie Terezie a Josefa II. ztratil úřad faktickou moc, titul se však dál uděloval. V 19. století nejvyšší purkrabí předsedal pražskému guberniu a zemskému sněmu. Od roku 1843 nebyl úřad obsazen a roku 1848 byl zrušen.
Purkrabí na šlechtických panstvích
Vedle královských purkrabí působili purkrabí na hradech a panstvích šlechty, kde spravovali majetek jménem majitele. V raném novověku byl purkrabí úředníkem vrchnostenské správy, který měl na starosti hospodářství panství; na větších panstvích podléhal hejtmanovi. Vrchnostenská (patrimoniální) správa zanikla se zrušením poddanství roku 1848 a její úkoly převzal stát, který od roku 1850 zavedl nové politické a soudní okresy.
S mincovnictvím se úřad propojil přes osoby. Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí od roku 1570, razil ve slezské mincovně Rychleby dukáty s ročníky 1582–1590 a u příležitosti svého sňatku roku 1587 řadu dukátových násobků až po šestidukát.
