Andrew Carnegie

Andrew Carnegie, skotsko-americký průmyslník a filantropAndrew Carnegie (1835–1919) byl skotsko-americký průmyslník a filantrop. Zbohatl na oceli, roku 1901 prodal svou firmu Carnegie Steel bankéři J. P. Morganovi a téměř devět desetin jmění pak rozdal – mimo jiné na 2 509 veřejných knihoven a na nadaci, která uděluje Carnegieho medaili za hrdinství.

Totožnost skotsko-americký průmyslník a filantrop
Narození 25. listopadu 1835, Dunfermline, Skotsko
Úmrtí 11. srpna 1919, Lenox, Massachusetts
Podnikání ocelářství; Carnegie Steel Company od 1892, roku 1901 prodána J. P. Morganovi a začleněna do U.S. Steel
Knihovny 2 509 Carnegieho knihoven postavených v letech 1883–1929
Další instituce Carnegie Hall (1891), Carnegieho technologický institut (1900), Carnegieho institut ve Washingtonu (1902), Carnegieho korporace v New Yorku (1911)
Vztah k medailím Carnegie Hero Fund (1904) uděluje Carnegieho medaili za hrdinství

Historie

Andrew Carnegie se narodil 25. listopadu 1835 ve skotském Dunfermline v rodině ručního tkalce Williama Carnegieho. Roku 1848 se rodina vystěhovala do Spojených států a usadila se v Allegheny v Pensylvánii, dnes součásti Pittsburghu. Carnegie začínal jako pomocník v přádelně bavlny, roku 1849 se stal poslíčkem telegrafní společnosti a od roku 1853 pracoval u Pensylvánské železnice pod Thomasem A. Scottem.

Po americké občanské válce se pustil do vlastního podnikání, nejprve s mostárnou Keystone Bridge Company, pak s ocelí. Roku 1892 vznikla jeho společnost Carnegie Steel Company. Téhož roku vypukla stávka v ocelárně v Homesteadu: firma vyhlásila výluku členů odborů, najala ozbrojence Pinkertonovy detektivní agentury a v bitvě se stávkujícími padli mrtví na obou stranách. Závod nakonec znovu otevřela s pomocí domobrany a stávkokazů. Výluku řídil Carnegieho společník Henry Clay Frick, Carnegie jeho postup schválil.

Roku 1901 prodal Carnegie své ocelářské podniky finančníkovi Johnu Pierpontu Morganovi, který z nich vytvořil koncern U.S. Steel. Zbytek života věnoval rozdávání jmění. Už roku 1889 vydal esej známou jako The Gospel of Wealth (Evangelium bohatství), v níž tvrdil, že bohatí mají své přebytečné jmění ještě za života vynaložit ve prospěch veřejnosti, místo aby ho odkázali dědicům nebo utratili za přepych.

Carnegie zemřel 11. srpna 1919 na svém sídle v Lenoxu v Massachusetts. Rozdal přibližně 350 milionů dolarů, téměř 90 % svého jmění.

Nadace a medaile

Nejznámějším Carnegieho dílem jsou veřejné knihovny. V letech 1883–1929 jich z jeho peněz vzniklo 2 509 – 1 689 ve Spojených státech, 660 ve Spojeném království a Irsku a 125 v Kanadě. První otevřel roku 1883 ve svém rodném Dunfermline. Financoval také koncertní síň Carnegie Hall (otevřenou roku 1891), technologický institut v Pittsburghu (1900, dnes Carnegie Mellon University), vědecký institut ve Washingtonu (1902) a Carnegieho korporaci v New Yorku (1911). Na stavbu Paláce míru v Haagu, otevřeného roku 1913, věnoval 1,5 milionu dolarů.

Roku 1904 založil v Pittsburghu nadaci Carnegie Hero Fund Commission s pětimilionovým fondem. Ta oceňuje civilisty ve Spojených státech a Kanadě, kteří při záchraně cizího života dobrovolně riskovali smrt nebo vážné zranění. Oceněný dostává Carnegieho medaili – bronzovou medaili ze slitiny 90 % mědi a 10 % cínu. Zpočátku se udělovala i ve stříbře a zlatě; zlato nadace brzy opustila a poslední stříbrnou medaili udělila roku 1981. Do konce roku 2022 bylo uděleno 10 340 medailí. V letech 1908–1911 vznikly podle stejného vzoru nadace i v Británii a devíti dalších evropských zemích, mezi nimi ve Francii, Německu a Nizozemsku.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet