Antika

Antika označuje období starověkých civilizací Řecka a Říma přibližně od 8. století před Kristem do 5. století po Kristu, které položilo základy evropské kultury, politiky, filosofie a umění. Tato epocha vytvořila trvalé hodnoty západní civilizace včetně demokracie, práva, vědeckého myšlení a estetických ideálů. V numismatice představuje antické mincovnictví počátek ražených peněz a vrchol uměleckého zpracování, kdy řecké a římské mince dosáhly dokonalosti v portrétním zobrazení a ikonografii.

Historie

Antická civilizace vznikla v archaickém Řecku 8.-6. století před Kristem po temných staletích následujících pád mykénské kultury. Řecké městské státy vytvořily nový politický model založený na občanské participaci. Homérovy eposy kodifikovaly kulturní hodnoty, olympijské hry od roku 776 před Kristem sjednocovaly řecký svět. Kolonizační vlna rozšířila helénskou kulturu po celém Středomoří. První ražené mince vznikly v Lýdii kolem roku 650 před Kristem ze slitiny zlata a stříbra zvané elektron.

Klasické období 5.-4. století před Kristem představuje vrchol řecké civilizace. Athénská demokracie za Perikla vytvořila model občanské vlády, Parthenón ztělesnil architektonickou dokonalost. Filosofové Sokrates, Platón a Aristoteles položili základy západního myšlení. Dramatici Aischylos, Sofokles a Euripides definovali tragédii. Athénské tetradrachmy s hlavou Athény a sovou se staly mezinárodní měnou. Peloponéská válka mezi Athénami a Spartou vyčerpala řecké síly.

Alexandr Veliký 336-323 před Kristem sjednotil Řecko a dobyl perskou říši, šířící helénskou kulturu až do Indie. Jeho zlaté statéry s hlavou Athény a stříbrné tetradrachmy s Héraklem vytvořily první světovou měnu. Po jeho smrti vznikly helénistické monarchie - ptolemaiovský Egypt, seleukovská Sýrie, makedonské království. Helénismus syntetizoval řeckou kulturu s východními tradicemi, vědecká centra v Alexandrii a Pergamu rozvíjela matematiku, astronomii a medicínu.

Vzestup Říma od 3. století před Kristem postupně pohlcoval helénistický svět. Římská republika přejala a rozvinula řecké kulturní dědictví. Punské války s Kartágem zajistily Římu nadvládu nad západním Středomořím. Dobytí Řecka 146 před Kristem paradoxně vedlo ke kulturní helenizaci Říma. Římské právo vytvořilo univerzální právní systém. Republikánské denáry s hlavou bohyně Romy a Dioskury na koni šířily římskou moc.

Římské císařství od Augusta 27 před Kristem sjednotilo Středomoří pod jednou vládou. Pax Romana zajistila dvě století míru a prosperity. Císařské portréty na aureích a sestercích představují vrchol antického portrétního umění. Římská architektura - Koloseum, Pantheon, akvadukty - demonstrovala technickou vyspělost. Rozšíření občanství ediktem Caracally 212 po Kristu univerzalizovalo římskou identitu.

Krize 3. století a tlak barbarů oslabily říši. Diocletianus a Constantinus reformovali správu a ekonomiku. Přijetí křesťanství za Constantina změnilo kulturní orientaci. Rozdělení říše 395 na západní a východní část předznamenalo konec. Pád západořímské říše 476 tradičně ukončuje antiku, ačkoliv byzantská říše pokračovala v antické tradici další tisíciletí. Antické dědictví přežilo v klášterních knihovnách a islámském světě, aby inspirovalo renesanci.

Antická kultura a společnost

Antická společnost vytvořila koncept občanství jako účasti svobodných mužů na správě obce. Řecká paideia - výchova zahrnující gymnastiku a múzické umění - formovala ideál harmonického člověka. Římská virtus zdůrazňovala odvahu, kázeň a službu státu. Otroctví tvořilo ekonomický základ umožňující elitě věnovat se politice a kultuře. Postavení žen bylo omezené, ačkoliv římské matrony měly větší svobodu než řecké ženy.

Antické mincovnictví představuje umělecký a technický vrchol. Řecké mince zobrazovaly bohy, héroy a místní symboly s dokonalou plastikou. Syrakuské dekadrachmy, aiginské statéry nebo korintské statéry patří mezi nejkrásnější mince všech dob. Římské mince sloužily jako propagandistické médium šířící císařské portréty a oslavující vítězství. Techniky ražby, slitiny kovů a nominální systémy antiky ovlivnily evropské mincovnictví na dva tisíce let.

Antické náboženství bylo polyteistické s místními a univerzálními božstvy. Olympští bohové v čele s Diem/Jupiterem představovali antropomorfní síly přírody. Mystéria - eleusinská, dionýská, mithrova - nabízela osobní spásu. Císařský kult sjednocoval říši. Filosofie postupně nahrazovala náboženství - stoicismus učil ctnosti a přijetí osudu, epikureismus hledal štěstí v umírněnosti, novoplatonismus směřoval k mystické jednotě.

Zajímavosti

• Athénská sova na tetradrachmách byla tak ceněná, že ji napodobovaly národy od Arábie po Indii ještě staletí po pádu Athén
• Římský Koloseum pojmulo 50 000 diváků a mělo zastřešení plachtami proti slunci ovládané námořníky
• Alexandrijská knihovna obsahovala přes 500 000 svitků, největší sbírku vědění starověku
• Řecký vynálezce Hérón sestrojil první parní stroj 2000 let před průmyslovou revolucí
• Římské silnice měřily přes 400 000 kilometrů, některé slouží dodnes jako základ moderních komunikací
• Císař Augustus razil více typů mincí než kterýkoliv jiný antický vládce - přes 400 variant